Zasvěcená | Cynthia Hand | Spalující oheň byl jen začátek

Název: Zasvěcená
Originální název: Hallowed
Autor: Cynthia Hand
Série: Nadpozemská (#2)
Nakladatelství: CooBoo (2013)
Překladatel: Ivana Svobodová

obsahuje spoilery na první díl

Clara se spoustu let připravovala na to, jak jednoho dne naplní svoje poslání. Na konci prvního dílu ale Clara musela udělat vážné rozhodnutí, buď splní poslání, nebo zachrání svého přítele Tuckera. Clara se rozhodla, že láska je pro ni důležitější, než poslány shůry. Clara také zjistila, že její kamarád, ke kterému ji pořád něco táhne, je také nadpozemská bytost. Teď ví, že být andělem nebude taková paráda, jako by se mohlo na první pohled zdát. Teď je Clara nešťastná, protože se musí rozhodnout, zda zůstane s Tuckerem, kterého opravdu miluje, nebo zkusí vztah s Christanem, jehož jí předurčil osud. Ještě ke všemu ji pronásleduje nový sen..

Ukázka:
V poslední době se mi to stává často. Občas, obvykle když to nejmíň čekám, mi přijde, jako bych dokázala proniknout do myslí druhých. Tak například teď vnímám Christianovu přítomnost na druhé straně tak intenzivně, že mi připadá, jako by mě propaloval očima. Nedokážu rozeznat jeho jednotlivé myšlenky, spíš to, co prožívá - všímá si, jak snadno se s Tuckerem pouštím do přátelské přestřelky. Přál by si, abych takhle vtipkovala i s ním, abychom si mohli konečně promluvit a překonat minulá nedorozumění. Chtěl by mě taky umět takhle rozesmát.                                      (Zasvěcená, Cynthia Hand, CooBoo 2013, str. 16, překlad - Ivana Svobodová)

Prvnímu dílu jsem jen tak tak nedala při hodnocení plný počet, tak moc se mi Nadpozemská líbila. Ale co se to stalo se Zasvěcenou? Jediné, co se řeší, je milostný trojúhelník Tucker - Clara - Christian. Clara pořád přemýšlí nad tím, co by měla udělat, co chce udělat, co by bylo nejlepší pro ni... a tak dále. Všechno se omílá pořád dokola, celá kniha se natahuje jenom tím, jak Clara přemýšlí nad tím, s kým chce být.

V knize se v podstatě nic neděje. Žádná velká akce nebyla ani v prvním díle, když nepočítám požár na konci. V Zasvěcené? Dá se říct, že se v podstatě nestalo nic závratného, až na jednu skutečnost, o které vám samozřejmě nebudu psát, protože nechceme žádné spoilery. Díky stylu autorky a dobrému překladu je kniha velmi čtivá, občas nějaký vtípek, vtipkování ale není všechno. Neuškodilo by však knihu trochu proškrtat, nebo právě - což by bylo lepší - přidat více akce.

Chápu, že jde o andělskou sérii, ale aby se to v knize anděly opravdu jenom hemžilo? To snad ne. Když už je to anděl na každém kroku, uvítala bych, kdybych se o historii andělů z pohledu Cynthie Handové dozvěděla víc.

Kniha je plná klišé, nestane se nic převratného, postavy? No, to je kapitola sama pro sebe. Clara se občas chová, jako by utekla z nějakého zařízení pro choromyslné, Christian je naprosto bezcharakterní a Tucker? Tucker, kterého jsem během prvního dílu opravdu milovala a přála si, aby takového Tuckera někdy potkala, už taky není takový, jako byl v prvním díle a je ho tam o dost méně, což se mi jako "týmu Tucker" vážně nelíbilo. Snad jedinou zajímavou postavou je Clařin bratr Jeffrey, který sice v příběhu nedostane mnoho prostoru, ale při pasážích, kde se objevuje, to vypadá, že by se z toho ještě mohlo něco vyklubat.

Co víc říct, zajímá mě, jak celá série dopadne, ale že bych v noci z nedočkání nespala? To asi ne. Jsem druhým dílem andělské série opravdu zklamaná, jako by knihu snad ani nepsala Handová a nechala za sebe knihu napsat někoho jiného. Škoda, opravdu mě to mrzí, uvidíme však, co přinese poslední díl.

*za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství CooBoo

Recenze - Mayské proroctví, Zápas o osud lidstva

Název: Mayské proroctví : Zápas o osud lidstva

Autor: Christy Raedeke

Originální název: The Daykeeper's Grimoire

Série: Mayské proroctví

Nakladatelství: Fragment (2012)

Caity je šestnáct let. Poté, co její otec zdědil starobylý a tajemný hrad na ostrově Huracan patřící ke Skotsku, je nucena se s rodiči přestěhovat. Caity se musí rozloučit se svou nejlepší kamarádkou Justine i s ostatními přáteli. Nezbývá jí nic jiného, než se přestěhovat. Caity žije na hradě s rodiči, kuchařkou a Thomasem, který je pomocník pro všechny, a s velmi neobvyklým kamarádem jménem Pan Papírek, který je mimochodem – opice. Seznámí se s klukem, který je jako jediný na ostrově v jejím věku – s Alexem. Caity objevuje hrad a jeho okolí, dozvídá se zajímavé věci z ze současnosti i z historie. To ale netuší, co jí čeká.

Ve svém pokoji objeví tajnou místnost s mayskými znaky. Jde o dávné mayské proroctví, které Caity určuje roli v záchraně lidstva. Musí přijít na to, co se od ní čeká a jestli bude mít dost sil a odvahy aby se postavila všemu, čemu bude vystavena.

Kniha s velmi zajímavým a hlavně velmi aktuálním tématem určitě zaujme nejednoho čtenáře. Když před spoustou, spoustou let Mayové předpověděli konec světa, stanovili ho na 21. prosince 2012. Což se nezadržitelně blíží. Záleží na člověku, zda věří na konec světa, nebo na nějakou „novou éru“, která nás podle Mayů čeká. Caity se musí s mayským proroctvím vypořádat po svém.

Kniha, která velmi připomíná knihy Dana Browna. Pouze s tou změnou, že v knize od Christy Raedeke není hlavním hrdinou charismatický profesor Robert Langdon, ale teenagerka Caity. Příběh nepostrádá napětí, které je potřebné u příběhů podobného typu. I přes napětí, je však příběh lehce předvídatelný a občas i příliš naivní a nesmyslný.

Knihu bych doporučila spíše mladších čtenářům, kteří by si mohli na plno užít. Caity je typická teenagerka, která má své záliby, přesvědčení a sny. Je ale naivní a občas úplně pitomoučká, což mě při čtení opravdu rušilo. Jako postavu jsem si ji vůbec neoblíbila, vůbec se mi nedostala pod kůži a stejně jako ostatní postavy mě nechávala úplně chladnou. Alex. To by nebyla kniha pro mladé, aby tu nebyl nějaký objekt zalíbení. Alex je krásný, chytrý a prostě naprosto úžasný. Kniha však vůbec nestaví na romantice. Momenty mezi Alexem a Caity jsou sice ůsměvné, ale pravděpodobně ne tak, jak to autorka zamýšlela.

Příběh je vyprávěn z pohledu Caity. Což by bylo dobré v jakémkoli jiném příběhu. V dobrodružné knize jako je tato, bych uvítala spíš psaní z třetí osoby, aby bylo možné více pohledů a širší záběr, který se obvykle v knihách tohoto typu vyskytuje.

Kniha není špatná. Má zajímavý nápad, který však mohl být ještě lépe propracovaný. První polovina, kdy Caity objevovala mayské znaky mě bavila opravdu hodně. Druhá polovina byla pro mě utrpení a moje prozatímní pomyslné hodnocení šlo rapidně dolů. Jelikož je toto první díl ze série, příliš ukončeně kniha neskončila. Vlastně skončila docela WOW momentem. Což mě určitě donutí si další díl přečíst, moje hodnocení je však opravdu nízké. Kvůli slabým postavám, občas naprosto nesmyslnému příběhu i kvůli tomu, že jsem se v druhé polovině musela do čtení doslova nutit. Být mladší, je tu velká pravděpodobnost, že kdy mě kniha bavila mnohem více. 

děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku

Recenze - Temná horečka

Název: Temná horečka

Autor: Karen Marie Moning

Originální název: Darkfever

Série: MacKayla Lane (#1)

Nakladatelství: Jota 2012

MacKayla Laneová je obyčejná dívka, je jí 22 let, bydlí s rodiči, pracuje jako barmanka, velmi dbá o svůj vzhled, a miluje svoji starší sestru. Mac má prostě dokonalý a bezstarostný život, až do chvíle, kdy ji během odpoledního opalování vyruší telefonát. Mac-ina sestra Alina se našla mrtvá. Mac proto i přes odpor rodičů vyráží do Dublinu – kde její sestra studovala – aby zjistila, co za zrůdu ji připravilo o milovanou sestru. Mac se pořád více a více noří do tajemného Dublinu, kde nic a nikdo není takový, jako se na první pohled může zdát. Zjišťuje, že stejně jako Alina je obdařená zvláštními schopnostmi, které ji v Dublinu mohou stát i život.

Příběh odehrávající se v Americe, vlastně.. Ne. Autorka nás zavedla do úžasného prostředí. Navštívíme Irsko, poznáme keltskou mytologii. Nutno podotknout, že je to opravdu příjemná změna od velké hromady knih odehrávající se v Americe, potažmo v dystopické, zničené Americe. Karen Marie Moning nám představuje svět, kde tím – ne zdaleka nejzvláštnějším – jsou Dananové, kteří se dělí na Bojovníky světla a Bojovníky tmy. Vyspělá rasa, která se na svět dostala z jiného světa. Takovéto představení víl, mně opravdu mile překvapilo. Ne vždy to totiž jsou milí tvorové s malinkými křidélky. Do tohoto světa se dostala Mac. Ještě, že poznala tajemného Jericha Barronse.

Mac je typem hrdinky, která se vyvíjí od začátku do konce. Na začátku knihy byla Barbie, která se opravdu nestarala o nic jiného, než o své nehty, své dlouhé blonďaté vlasy a dokonalé opálení. Postupem času se z ní však stávala bojovnice, která si nezadá s ničím a nikým. Mac je už 22 let, proto není žádná puberťačka. Velmi se mi líbilo, že jak Mac postupně odkrývala, všemožné nadpřirozené prvky a bytosti, nebyla jako jiné hrdinky, které hned všemu uvěří, ale „odmítala“ všechno tím způsobem, že to přeci musí být naprostý nesmysl.

Barrons. Jericho Barrons je kapitola sama o sobě. Je to právě on, ten hrdinka, do kterého by se měly všechny čtenářky zamilovat a uctívat ho jako dokonalého knižního hrdinu. Do poloviny knihy jsem to tak měla i já, potom mi začal brnkat na nervy. Jericho Barrons určitě má aspekty milovaného hrdiny – je tajemný, má sex-appeal, je silný, je děsivý.. možná, že je naprosto dokonalý.

Většina knihy je psána v popisech a převážná část rozhovorů se odehrává pouze v Mac-ině hlavě. A to pro mně, pro někoho, kdo velmi rád přímé řeči, bylo místy utrpení. Když jsem knihou jenom zběžně prolistovala a viděla sáhodlouhé popisy, málem mně to donutilo knihu odložit tam, odkud jsem ji vzala. Ale i přes málo přímé řeči byla kniha psaná velmi poutavě, a neměla jsem s tím žádné větší problémy. Jednu věc však musím zmínit. Mac-ino neustálé „to jsem ještě nevěděla, že tohle byl teprve začátek“ a spousty dalších podobných vět, které se objevovaly snad v každé kapitole. Mluvím o tom jenom proto, že tyto věty pronášené hlavní hrdinkou mohou nejednomu čtenáři zkazit ten zážitek z nějakého velkého odhalení či zvratu. Autorka si v podstatě spoileruje svůj příběh.. ve své knize.

Narazila jsem asi na dva překlepy, které sice nebyly nijak zničující pro příběh, přesto by se však určitě objevovat neměly. Šlo ale opravdu o maličkosti. V jedné větě byla místo Mac Laneové – Mac Laenová. A druhý překlep, byla záměna jsme za jsem.  Ale celkový překlad příběhu a knihy byl výborný. Věty plynuly lehce a nikde nebyl problém například se slovosledem, či zvláštně znějícími slovy.

Temná horečka je kniha s detektivní zápletkou spolu s mytologickými prvky. Akce střídá akci. Plížení se temnou uličkou si kanály je nezbytné. Přes to, mně však kniha nezaujala tak, jako spoustu dalších čtenářů. Trvalo mi více jak týden, než jsem se knihou prokousala. I přes mé konečné hodnocení to určitě není špatná kniha, jenom to nebyla kniha pro mě. Ale, je to možná překvapivé, ale další díly se určitě přečtu, proto Temná horečka nám nezodpověděla spoustu otázek.

Recenze - Navždy

Autor: Alyson Noël
Název: Napořád
Originální název: Evermore
Nakladatelství: Argo (2010)

Pro sedmnáctiletou Ever je tohle těžké období. Při automobilové nehodě jí zahynuli rodiče i mladší sestra Riley. Jediná Ever přežila a nese za to těžké výčitky. Ale i ona si z nehody odnesla jisté následky - stala se z ní jasnovidka.. slyší myšlenky lidí kolem sebe, vidí jejich aury. Ever teď žije u své tety a úplně se změnila. Dřív byla ve škole oblíbená, měla spoustu přátel, nosila krásné oblečení, sukně, lodičky.. ale teď? Ever sedí v rohu třídy, nosí velké vytahané mikiny s kapucí, kterou má vždy staženou do obličeje, sluchátka v uších, ve kterých jí zní hlasitá hudba - muzikou se Ever snaží přehlušit myšlenky ostatních lidí.
Jistou úlevou od myšlenek ostatních lidí je pro Ever Damen. Nový spolužák, který jako jediný dokáže udržet klid v její hlavě. Ale (což je naprosto pochopitelné!) Damena obklopuje spousta tajemství - bez nich by mohl být konec knihy klidně po třetí až páté kapitole. 


Jste fanouškem knih Stephenie Meyerové? Tak to je tato kniha právě pro Vás! Ano, takovouto reklamu si tyto knihy vysloužily. Já bych to pojala lehce jinak. Jste fanouškem naprosto vyšinuté-hlavní-hrdinky-která-si-sama-ani-nezaváže-boty? Jste fanouškem totálně-roztomilého-nádherného-tajemného-pro-hrdinku-naprosto-"nevhodného"hrdiny? Tak to je tato kniha právě pro Vás. Dá se říct, že autorka přišla s novým nápadem ("s novým" = nebudeme to přehánět), ale už jí udělalo problém zpracování. Přišlo mi, že se nedokázala zdržet ani u jedné situace delší dobu. Postavy byly v jednu chvíli na pláži a najednou.. baví se před domem Ever. Celé mi to přišlo příliš zmatené a neuspořádané. Ale jednu věc autorce upřít nemůžu. I přes to, že kniha se mi opravdu netrefila do chutě, tak kniha je napsána tak, (nebo to dělá překlad?chmpff) že plyne opravdu rychle, stranu po straně. I přes naprosto chybějící děj jsem knihu přečetla za dva večery. 


Ale celou zmatenost a neuspořádanost knihy bych odpustila nebýt Ever. Naprosto protivné holky, která se stará jenom o sebe, která je největší chudák pod sluncem. Ano, stal se z ní ze dne na den sirotek, ale to neznamenám, že se musí chovat tak, jak se chová. Ach, ano, Ever je naše hlavní hrdinka, tudíž její myšlenkové pochody musíte sledovat po celou dobu čtení. A Damen je kapitola sama o sobě. V takovýchto typech knih byste i museli očekávat, že hlavní mužský hrdina bude opravdový chlap, bude se snažit hlavní hrdinku zaujmout.. Ovšem Damenovo chování bylo otřesné, nevyzpytatelné a stejně jako zbytek knihy naprosto nesmyslné. 


Myslela jsem si, že knihu by mohlo zachránit konečné rozuzlení zápletky. No, vážení, buď jsem naprostý tupec, nebo cele vyústění bylo naprosto a nesmazatelně ubohé. Omlouvám se všem fanouškům této knihy za naprosté kritizování. A věřte, že i fanoušci jsou. Vím o spoustě lidí, kterým se tato kniha líbila, takže při rozhodování, zda knihu číst, nebo nečíst se nemusíte řídit pouze mou recenzí (či spíš.. tentokrát výčtem záporů knihy) .


Hodnocení dvě hvězdičky dávám kvůli tomu, že mi scházel děj, musela jsem snášet otravné postavy, kvůli chaotičnosti. Nízké hodnocení si také zasloužila kniha za to, že autorka se nechala "inspirovat" ve spoustě dalších knih (Twilight? Zavržený?)