Nikdy nevíš | Chevy Stevens | Poznej nepřítele, poznej sebe

Název: Nikdy nevíš
Originální název: Never Knowing
Autor: Chevy Stevens
Série: ------
Nakladatelství: Knižní Klub (2012)
Překlad: Edda Němcová

Saře Gallagherové je třiatřicet let. Žije se svou šestiletou dcerkou Ally a snoubencem Evanem v malém městě v Britské Kolumbii. Evan velmi často není doma, protože odjíždí na loveckou chatu, kterou pronajímá, Sara restauruje starý nábytek a Ally je prostě zlatíčko, kterou její máma nadevše miluje. Sara od malička ví, že je adoptovaná, teď by ale kvůli rodinné anamnéze ráda poznala své biologické rodiče. Sara svou biologickou matku najde a od ní se dozví, že Sara se nenarodila zrovna z láskyplného vztahu. Její biologická matka je jedinou obětí tzv. "táborového vraha". Byla znásilněna a málem zemřela. Je tedy velmi pravděpodobné, že Saře v krvi koluje krev vraha, který zabil spoustu lidí. Saře a její rodině se tak od základu změní celý život. Ví Táborový vrah, že má dceru? Že jeho oběť přežila? Když se začnou ozývat novináři a vtipálci, kteří se představují jako její otec, začíná utrpení. Jednou se ale ozve muž, který zní opravdu důvěryhodně..

Chevy Stevens vlastním jménem René Unischewski, vyrůstala na ranči Vancouver Island u jihozápadního pobřeží kanadské provincie Britská Kolumbie. Než začala psát, prodávala, stejně jako hlavní hrdinka její prvotiny Stále nezvěstná, nemovitosti. V roce 2011 vyšla v českém překladu její již zmiňovaná prvotina, která se se svou velmi drsnou zápletkou stala velmi populární, již vyšla ve více než dvaceti zemích. Stevensová za svou první knihu dostala ocenění The International Thriller Writers Awards 2011.

Příběh je vyprávěn z pohledu Sary, která vlastně všechno, co se v jejím životě děje vypráví své psycholožce, takže je kniha napsána formou sezení u Sařiny lékařky. Proto se dočkáte psychologických výkyvů, myšlenkových pochodů ale nejen to, čeká vás i akce jako z akčního filmu!

Ukázka: 

Začalo to jedním článkem na internetu zhruba před šesti týdny, ke konci prosince. Tu neděli jsem vstala nemožně brzy – když máte šestileté dítě, tak nepotřebujete kohouta, a zatímco jsem rychle hltala svoje první kafe, odpovídala jsem na e-maily. Objednávky na restaurování nábytku teď dostávám z celého ostrova. To ráno jsem se pokoušela vypátrat psací stůl z dvacátých let, když jsem se zrovna nesmála Ally. Měla se dole dívat na kreslené filmy, ale slyšela jsem ji, jak hubuje Losíka, našeho strakatého francouzského buldočka za to, že jí pocuchal jejího vycpaného králíka. Není potřeba říkat, že Los je vytrvalý. Nic před ním není v bezpečí.Potom se mi nějak podařilo zavřít reklamu na viagru, co na mě vyskočila, jenže jsem přitom náhodně klepla na další link a zjistila jsem, že koukám na titulek: Adopce: Druhá strana příběhu. Projížděla jsem dopisy, co lidi poslali jako reakci na článek z Globe and Mail, pročítala příběhy rodičů, kteří se léta pokoušejí najít svoje vlastní děti, i příběhy rodičů, kteří nechtějí, aby je někdo našel. O adoptovaných dětech vyrůstajících s pocitem, že nikam nepatří. Tragické vyprávění o dveřích zabouchnutých před nosem. Radostné příběhy matek a dcer, bratrů a sester, kteří se našli a žijí od té doby šťastně.V hlavě mi začalo hučet. Co kdybych našla svou matku? Navázalo by se mezi námi hned spojení? Co kdyby se mnou nechtěla mít nic společného? Co kdybych zjistila, že je mrtvá? Co jestli mám sourozence, kteří o mně nemají tušení? (Nikdy nevíš, Chevy Stevens, str 8-9, Knižní Klub 2012, překlad - Edda Němcová)

Anotace, recenze a hodnocení ostatních čtenářů slibují velmi napínavý příběh, který vás nepustí, dokud nedočtete poslední stranu. Kniha má přes 420 stran, ty ale ubíhají, ani nevíte jak. Začetla jsem se hned od první strany a opravdu jsem knihu z rukou nepustila, dokud jsem nebyla na konci. Velmi vydařený psychologický thriller, který psychiku hlavní postavy Sary popsal opravdu dokonale. Jakoby snad ani jedna strana v knize nebyla navíc. Čtenář sleduje vývoj psychiky hlavních postav, které ve velmi zajímavém románu dostávají opravdu zabrat. Napětí se stupňuje a graduje s každou stranou, držíte palce postavám, které opravdu dostávají zabrat. Všechno se zdálo naprosto uvěřitelné, reálné a prostě pravdivé. Jaké štěstí, že je to fiktivní příběh...

Hlavní postava Sary Gallagherové je velmi sympatická. Je adoptované dítě, ale její adoptivní rodiče mají ještě dvě vlastní dcery. Její adoptivní otec s adopcí nikdy nesouhlasil. Proto Sara cítí, jak je vedle svých sester podceňována. Jako malé děvče se vždy snažila svému otci zavděčit, aby konečně poznal, že nebyla chyba si malou Saru osvojit. Teď je ale Sara dospělá, se svou dcerou má bezvadný vztah a prokazuje jí lásku všemi možnými způsoby. Chystá svatbu se svým snoubencem Evanem, se kterým má taktéž naprosto úžasný, až pohádkový vztah. Všechno ale naruší Sařin biologický otec. Sara z něj má zprvu strach, kdo by neměl, když by zjistil, že jeho otec je vrah, který už spoustu let uniká spravedlnosti. Ale jako by mi nakonec bylo Táborového vraha líto, nechtěl přece nic, než poznat svou dceru a vnučku, ale.. pořád je vrah.

Nikdy nevíš je velmi poutavá kniha, která opravdu dokáže udržet čtenáře dlouho vzhůru. Ačkoli nejde o žádný horor v tom pravém slova smyslu, kniha je přesto velmi děsivá, samotným příběhem i neskutečnou atmosférou. Vžít se do postav je tak jednoduché! Pokud hledáte napínavou knihu s dobře vykreslenými postavami a s promyšleným příběhem, Nikdy nevíš by určitě mohlo být tou správnou volbou

Ostré předměty | Gilian Flynn | Podceňovat. Zkažená. Zmizet.

Název: Ostré předměty
Originální název: Sharp Objects
Autor: Gilian Flynn
Série: -----
Nakladatelství: Knižní Klub (2013)
Překlad: Ludmila Hanzlíková

Před několika měsíci byla v malém městečku Wind Gap zavražděna malá holčička. Už takový čin je hrozný, způsob zavraždění jež až neuvěřitelný, malé děvčátko bylo zardoušené a vrah jí vytrhal všechny zuby. Teď se ztratila další holčička..

V Chicagu žije reportérka Camille Preakerová, která se ve Wind Gap narodila, proto je svým šéfem do Wind Gap poslána, aby o těchto hrůzných činech napsala do novin, protože tohle? To novinám zaručeně přinese vyšší prodejnost a pro Camille to je bezvadná příležitost k postupu v kariéře, i když návrat do rodného městečka určitě nebude jednoduchý. V tom má pravdu. Staré rány vylezou na povrch.

Ukázka:
Currym stanovený termín pro odevzdání článku byl už za dva dny, a já toho dohromady moc neměla. Seděla jsem ve svém pokoji, rozvalená na posteli s rukama sepnutýma jako nebožtík. Shrnula jsem vše, co vím, a snažila se to nějak uspořádat. Neexistoval svědět o únosu Ann Nashové z loňského srpna. Prostě zmizela a o deset hodin později ji našli mrtvou o několik mil dál ve Falls Creek. Byla uškrcena asi čtyři hodiny po únosu. Její kolo se nikdy nenašlo. Podle mě to vzbuzovalo dohady, že tu osobu znala. Zmocnit se dítěte i s kolem proti jeho vůli by v této klidné čtvrti neproběhlo bez hluku. Byl to někdo, koho znala z kostela nebo dokonce ze sousedství? Někdo, koho se nebála? (Ostré předměty, Gillian Flynn, str. 79, Knižní klub (2013), překlad - Ludmila Hanzlíková)

Autorka Gillian Flynn má na své kontě už několik knih - přesněji tři. Ostré předměty jsou však její první knihou, že by americká autorka získala za svůj debutující román několik prestižních ocenění se příliš často nestává. Od té doby je Gillian knih se svými knihami v hlavách čtenářů nenávratně zapsaná. Její knihy neopouštějí žebříčky nejlépe prodávaných knih.

Kniha, na kterou už před vydáním byly velmi kladné ohlasy a vykukovala na nás snad na každém rohu. Recenze, trailer, česká obálka s výraznou zlatou nálepkou "edice světový bestseller", pozitivní názory, ukázky.. prostě kniha, kterou - zdá se -  každý miluje.

Camille Preakerová není typickou hrdinkou. Dá se se vůbec říct, typická hrdinka? Každopádně, Camille se vrací do svého rodného města a musí se smířit s tím, že bude muset otevřít staré rány. Po několika letech se uvidí se svou matkou a nevlastním otcem. Rodina se na ni však netěší, neočekává jí, nikdo ani neví, že se Camille na čas vrací domů. Protože se opravdu nedá říct, že by Camille měla se svou matkou dobrý vztah. Měla těžké dětství a dospívání, musela přetrpět psychické týrání a mnohdy to nebylo daleko k fyzickému ubližování.

Flynnová vytvořila neskutečný příběh. Kontroverzní dílo, které se každému nemusí zalíbit. Neskutečné zvrácená kniha, naprosto otevřený styl psaní, jako by se autorka naprosto ničeho nebála, jakoby jí bylo jedno, co si o ní pomyslí čtenáři. Co chce, to prostě napíše. Z části jí za to opravdu obdivuji, jsem přesvědčená, že přesně tohle dnešní literatura potřebuje, autora, který se ničeho nebojí. Ale. Občas jako by ale autorka příliš tlačila na pilu a snažila se, aby kniha byla co... "nejnechutnější".

Knihy by měla být o vyšetřování hrůzného činu, kterým je vraždění malých dětí. Proč to občas vypadalo jen jako by se kniha obrátila pouze v životní příběh redaktorky Camille Preakerové a obyvatel malého městečka Wind Gap? Jako by malé holčičky byly zapomenuty a tím nejdůležitějším se najednou stalo to, jak každý vypadá před spoluobčany, do popředí vstupují problémy v rodině. Ale nebojte, holčičky zapomenuty nejsou. Není to však klasická detektivka - smrt - důkazy - podezřelí - vězení. Opravdu jde hodně o psychologii postav, cokoli, co se stalo v životě postav může přispět k vyřešení případu.

Autorce nelze upřít fakt, že čtenáře dokáže bezvadně zmást. Když už jste si jistí, že víte, kdo je vrah, víte, že to prostě nemůže být jinak, přijde šok. Je to jinak. Určitě je to jinak, protože to, co autorka vymyslela, je neuvěřitelné. I když lehce uspěchané.

Ne, opravdu to není kniha pro všechny. Myslela jsem si, že tohle zvládnu naprosto s přehledem. Proč by také ne? Ve spoustě knih čtu o kanibalech pojídajících mozky, o střevech lezoucích z těla oběti, ale to, co se dělo v této knize mi někdy opravdu hnulo žlučí. První polovina mi dělala velké problémy, nemohla jsem se začíst, ale.. ano, znovu, ten konec opravdu stál za to. Nemyslela jsem si, že takto s odstupem mi dojde, že se mi kniha vlastně.. i líbila. Přesto po tom nadšení ze všech stran jsem očekávala víc.

Mánie | Craig Larsen | Myslíte si, že znáte své sourozence?

Název: Mánie
Originální název: Mania
Autor: Craig Larsen
Série: -----
Nakladatelství: Knižní klub (2012)
Překladatel: David Petrů

Před spoustou let, když byli Nick Wilder a jeho starší bratr Sam ještě malí, na zamrzlém jezeře se stala jistá událost, která Nicka navždy poznamenala. Teď jsme ale v přítomnosti, v americkém Seattlu, kde se narodila spousta sériových vrahů, a v Seattlu opět řádí sériový vrah. Stopy vedou do útulku pro bezdomovce, vrah své oběti vraždí neskutečné brutálním způsobem. Nick Wilder je fotoreportér v místních novinách, proto se se s těmito událostmi setkává tváří v tvář.

Ukázka:
Pohled na zmrzačené tělo jím otřásl. Když odemkl auto, rozhodl se, že se zastaví ve Starbucks nedaleko domova, dá si kafe a teprve pak pojede do redakce. Chtěl se trochu uklidnit a fotky mohl stejně dobře nahrát na svůj notebook a poslat je do redakce přes wi-fi v kavárně. Otočil klíčkem v zapalování, zapnul stěrače, a když se odpíchl od obrubníku, mimoděk si přitiskl lokty k tělu a sevřel prsty na plastovém volantu.Měl hlavu plnou hrůzných myšlenek na zavražděnou ženu hozenou do mokré trávy a nemohl tušit, že mu za pouhých pár minut zcela nečekaně vpadne do života Sara Garlandová - s ladností skokanky, která hladce zajede pod hladinu hlubokého bazénu. (Mánie, Craig Larsen, str. 23, Knižní klub (2012), překlad - David Petrů)

Craig Larsen se narodil v roce 1968, absolvoval Kalifornskou univerzitu a vystudoval práva na Kolumbijské univerzitě. Je členem amerického sdružení spisovatelů detektivek a mezinárodního sdružení autorů thrillerů. Mánie se stala jeho literární prvotinou. Pokud vezmeme v potaz, že jde vážně o autorovu první knihu, tak nastavil laťku k překonání leda sám pro sebe. Ale kniha má pořád spoustu nedostatků, u své další knihy se bude muset Larsen snažit o něco víc.

V knize se střídá spousta dějových linií, které spolu na první pohled nemusí souviset. Opravdu by mohla dávná klukovina ovlivnit váš současný život? Nejdřív pohled do současnosti, za chvíli je to minulost posléze zase sny. Autor přeskakuje do jednotlivých časových období tak často a tak špatně, že čtenář občas zůstane zmatený a musí se dlouho orientovat, ve kterém časovém období se zrovna nachází. Příliš zamotané, příliš zmatené. Paradoxně mě nejvíce bavily části z minulosti - z dětství Nicka a jeho bratra Sama.

Hlavní záporák bude pozorným čtenářem jistě brzy odhalen. Já jako běžný čtenář jsem na to, jak to tedy vlastně celé je nepřišla po pár stránkách, jak někteří po internetových diskuzích zarytě tvrdí, v polovině jsem však měla jasno. Celé rozuzlení provádí jedna skutečnosti, kterou jsem v knize z tohoto, nebo podobného žánru, snad ještě nepotkala - za což rozhodně plus. Celkově to však na mě dojem neudělalo. Možná za to může právě skutečnost, že autor příliš přeskakuje, což je také věc, která knize nejvíce ubližuje. Při čtení thrilleru, detektivky, prostě knihy, kde je důležitý každý detail, bych ráda, aby kniha měla určitý řád, abych byla schopná si všímat detailů, které jsou pro případ opravdu důležité. Když se při čtení musím stranu, nebo dvě orientovat, asi je něco špatně.

Ukázka:
Sam se na bratra zahleděl a poprvé od chvíle, kdy zastavil na parkovišti, si ho pořádně prohlédl. "Je ti něco?" zeptal se. "Vypadáš příšerně.""Fakt?""Máš kruhy pod očima.""Poslední dobou špatně spím," připustil Nick."Máš problémy?""Jsem v pohodě. Jenom jsem měl dlouhý den."Sam otočil klíčkem v zapalování a umlčel tiché předení silného motoru BMW. "Nejde doufám o peníze?""Ne." Nick ztrácel trpělivost. "Nic to není. Vážně. A musíme jít, Same."Sam si bratrovy nervozity nevšímal a vystoupil z auta. Krátce Nicka objal, pak se opřel o kapotu. Podíval se na hodinky - tytéž nerezové křemíkové hodinky značky Citizen, které dostal od rodičů za maturitu. "Počkej chvilku, Nicku. Řekni mi, o co jde. Jestli potřebuješ půjčit, klidně se na mě můžeš obrátit. Nemám se teď nijak zle a víš, že pro tebe udělám cokoli."V Nickovi se svářily emoce. Stres z toho, že je tu držen proti své vůli, zatímco na něj už čeká Sara. Vděk za Samovu velkorysost. A pak náhlý vztek, kterému sám nerozuměl. "Peníze, pořád peníze," zamručel. "To je tvoje odpověď na všechno. Dokud je máš, jsi v pohodě. Bez nich nestojí tvůj život za nic." (Mánie, Craig Larsen, Knižní Klub (2012) str. 23, překlad - David Petrů)

Jak to shrnout. Jde o průměrný thriller, pokud tedy chcete knihu, u které si budete muset namáhat mozek a budete při čtení hledat své vlastní stopy a důkazy k tomu, abyste sami odhalili vraha, pokud ale zároveň toho vraha nechcete znát už v polovině knihy, tak určitě pokračujte v hledání vhodnější knihy.

Recenze - Leviatan

Název: Leviatan
Autor: Scott Westerfeld
Originální název: Leviathan
Nakladatelství: Knižní klub

Znáte historii své země? Určitě si velmi dobře uvědomujete, že v letech 1914-1918 proběhla I. světová válka. Co kdyby se ale ještě před válkou všechno změnilo?
Rakousko-Uhersko se spolu s několika dalšími zeměmi Evropy spojili do seskupení, zvané Industriálové, a všechnu svou fantazii a zaměřili se na výrobu "chytrých" strojů. Tak vznikly velké chodící, válečné stroje.
Charles Darwin při svém výzkumu evoluční teorie objevil speciální "vlákna života" a dokázal "vytvořit" nové druhy živočichů. Jeho následovníci, tzv. Darwinovci postupovali a dále vyvíjeli jeho učení. Vytvořili nový život. Například žijící vzducholoď - Leviatan.

-živá loď Leviatan

Alekův život se rázem změní a obrátí vzhůru nohama, když jsou jeho rodiče zavražděni v Sarajevu. Společně s několika blízkými utíká ze své země. Z Rakouska-Uherska. Prchají ve velkém kráčejícím stroji, zvaném Hromovládce. Musejí se ukrývat, přece jenom jsou uprchlíci.. a jedním z těch uprchlíků je dědic trůnu.
Ve stejné chvíli se otočí život i Deryn Sharpové. Když se díky plánování a pomoci bratra Deryn začne vydávat za chlapce Dylana Sharpa, dostane do námořnictva, její život nabírá na obrátky. Dylan/Deryn se díky příhodě s Huxleyem - genetický upravená medúza Darwinovců - dostává na Leviatan.

Kniha je psána v žánru steampunku. Steampunk je spojení budoucnosti a minulosti. Příběh je zasazen do Evropy začátkem 20. století. Knihu v tomto žánru jsem četla vůbec poprvé. Tudíž jsem nevěděla, co přesně očekávat. Spojení budoucnosti a minulosti je velmi zajímavý nápad. Když si autor pořádně nepropracuje detaily, mohl by z knihy vzniknout hotový maglajz. Jelikož je Scott Westerfeld velmi dobrý spisovatel, jeho detaily jsou velmi propracované tudíž, celý příběh plyne stránku za stránkou a akční scény přichází lehce. Celý příběh je podán velmi nenuceně.

-Hromovládce

Někteří by si o knize mohli myslet, že je určena pro mladší ročníky. Mohlo by se to zdát, ale určitě to tak není. V příběhu si každý může najít svoje. Historie o začátku I. světové války je podána opět jinou formou. Historické události se sice probírají jen tak okrajově. To ten, koho historie a dějepis moc nezajímá jistě ocení.  Akce střídá akci už od prvních stran.

Kniha je doplněna úžasnými ilustracemi od Keitha Thompsona. Báječně doplňují celou knihu. Díky nim celá kniha nabývá na opravdovosti. Ilustrace jsou krásné a reálné. Jsou sice jen černobílé, ale myslím, že se hodí k době, ve které se náš příběh odehrává.

Leviatan je kniha plná nápadů a je úžasnou ukázkou autorovy fantazie. Příběh je bavil, protože u nás není steampunk příliš rozšířený žánr. Což je určitě chyba, i když všeho moc škodí. Jelikož je Leviatan první díl z trilogie, konec zůstal otevřený. Na druhý díl se určitě těším, protože mně opravdu zajímá, jak bude příběh Deryn a Aleka pokračovat. Knihu jsem ohodnotila čtyřmi hvězdičkami, protože doufám, že druhý díl bude ještě lepší.

 

-zdroj obrázků: google.cz

-zdroj obálky: databazeknih.cz

-zdroj videa: youtube.com

Recenze - Krajina plná stínů

Autor: Meg Cabot
Název: Krajina plná stínů
Originální název: Shadowland
Série: Mediátor (1. díl)


Anotace: Svět šestnáctileté středoškolačky Susannah se hemží duchy, zbloudilými dušemi, které potřebují pomoc, aby se dostaly do "země stínů". Pomoci jim mohou "mediátoři", lidé se schopností zesnulé vidět a hovořit s nimi. Suze je jinak normální 16letá středoškolačka, která se musí vyrovnávat s matčiným sňatkem, přírůstkem tří nevlastních bratrů, stěhováním z New Yorku do Kalifor- nie a změnou školy...

(fanmade trailer) (obsahuje SPOILERY) Susannah Simonová se stěhuje z New Yorku do slunné Californie. Musí opustit svoji školu a své.. svoji kamarádku. Její matka se po smrtí Susannina otce znovu zamilovala a Suze získá tři nevlastní bratry.  Suze je velmi zvláštní. Je mediátor. Vidí duchy. Duchy zemřelých, kteří nemají ponětí proč byli zavražděni, nebo proč zemřeli. Suze jim musí pomoci, aby to zjistili.. až budou spokojeni, mohou odejít tam, kam zemřelí odcházejí.. do nebe, do pekla, na druhou stranu břehu. V Suzině pokoji se objeví Jesse. Duch, který v jejím pokoji přebývá již 150 let, pořád se nedostal přes svou smrt a pořád se zjevuje jako duch. Suze Jesse přitahuje, jak by taky ne. 150 letý sexy, mrtvý kluk!  V nové škole se Suze vede překvapivě dobře. V New Yorku nikdy neměla moc přátel, v Kalifornii Susannah konečně zapadla do kolektivu. Má novou kamarádku Cee Cee a kamarádka Adama. Adam je milý! Ale ve škole Suze objeví ducha holky, která si vystřelila mozek z hlavy, kvůli klukovi, který se s ní rozešel. Duch zemřelé holky - Heather - je jedna z těch zlých duchů. Heather chce jediné - musí se Suze zbavit, protože ta se začala stýkat s jejím přítelem. Suze se jí musí zbavit.. Nečekala jsem, že tahle kniha bude tak moc, moc dobrá!! Přečetla jsem ji za jediný den. Neměla jsem vysoká očekávání, to bylo asi dobré. Protože jsem od knihy moc nečekala, moc jsem si ji užila. A Jesse, ach, Jesse! A jak tam přemýšlím, mám pocit, že to byla moje první kniha s duchy.. :) Už se velmi těším na druhý díl a musím se do něj co nejdřív pustit. :)