Ostré předměty | Gilian Flynn | Podceňovat. Zkažená. Zmizet.

Název: Ostré předměty
Originální název: Sharp Objects
Autor: Gilian Flynn
Série: -----
Nakladatelství: Knižní Klub (2013)
Překlad: Ludmila Hanzlíková

Před několika měsíci byla v malém městečku Wind Gap zavražděna malá holčička. Už takový čin je hrozný, způsob zavraždění jež až neuvěřitelný, malé děvčátko bylo zardoušené a vrah jí vytrhal všechny zuby. Teď se ztratila další holčička..

V Chicagu žije reportérka Camille Preakerová, která se ve Wind Gap narodila, proto je svým šéfem do Wind Gap poslána, aby o těchto hrůzných činech napsala do novin, protože tohle? To novinám zaručeně přinese vyšší prodejnost a pro Camille to je bezvadná příležitost k postupu v kariéře, i když návrat do rodného městečka určitě nebude jednoduchý. V tom má pravdu. Staré rány vylezou na povrch.

Ukázka:
Currym stanovený termín pro odevzdání článku byl už za dva dny, a já toho dohromady moc neměla. Seděla jsem ve svém pokoji, rozvalená na posteli s rukama sepnutýma jako nebožtík. Shrnula jsem vše, co vím, a snažila se to nějak uspořádat. Neexistoval svědět o únosu Ann Nashové z loňského srpna. Prostě zmizela a o deset hodin později ji našli mrtvou o několik mil dál ve Falls Creek. Byla uškrcena asi čtyři hodiny po únosu. Její kolo se nikdy nenašlo. Podle mě to vzbuzovalo dohady, že tu osobu znala. Zmocnit se dítěte i s kolem proti jeho vůli by v této klidné čtvrti neproběhlo bez hluku. Byl to někdo, koho znala z kostela nebo dokonce ze sousedství? Někdo, koho se nebála? (Ostré předměty, Gillian Flynn, str. 79, Knižní klub (2013), překlad - Ludmila Hanzlíková)

Autorka Gillian Flynn má na své kontě už několik knih - přesněji tři. Ostré předměty jsou však její první knihou, že by americká autorka získala za svůj debutující román několik prestižních ocenění se příliš často nestává. Od té doby je Gillian knih se svými knihami v hlavách čtenářů nenávratně zapsaná. Její knihy neopouštějí žebříčky nejlépe prodávaných knih.

Kniha, na kterou už před vydáním byly velmi kladné ohlasy a vykukovala na nás snad na každém rohu. Recenze, trailer, česká obálka s výraznou zlatou nálepkou "edice světový bestseller", pozitivní názory, ukázky.. prostě kniha, kterou - zdá se -  každý miluje.

Camille Preakerová není typickou hrdinkou. Dá se se vůbec říct, typická hrdinka? Každopádně, Camille se vrací do svého rodného města a musí se smířit s tím, že bude muset otevřít staré rány. Po několika letech se uvidí se svou matkou a nevlastním otcem. Rodina se na ni však netěší, neočekává jí, nikdo ani neví, že se Camille na čas vrací domů. Protože se opravdu nedá říct, že by Camille měla se svou matkou dobrý vztah. Měla těžké dětství a dospívání, musela přetrpět psychické týrání a mnohdy to nebylo daleko k fyzickému ubližování.

Flynnová vytvořila neskutečný příběh. Kontroverzní dílo, které se každému nemusí zalíbit. Neskutečné zvrácená kniha, naprosto otevřený styl psaní, jako by se autorka naprosto ničeho nebála, jakoby jí bylo jedno, co si o ní pomyslí čtenáři. Co chce, to prostě napíše. Z části jí za to opravdu obdivuji, jsem přesvědčená, že přesně tohle dnešní literatura potřebuje, autora, který se ničeho nebojí. Ale. Občas jako by ale autorka příliš tlačila na pilu a snažila se, aby kniha byla co... "nejnechutnější".

Knihy by měla být o vyšetřování hrůzného činu, kterým je vraždění malých dětí. Proč to občas vypadalo jen jako by se kniha obrátila pouze v životní příběh redaktorky Camille Preakerové a obyvatel malého městečka Wind Gap? Jako by malé holčičky byly zapomenuty a tím nejdůležitějším se najednou stalo to, jak každý vypadá před spoluobčany, do popředí vstupují problémy v rodině. Ale nebojte, holčičky zapomenuty nejsou. Není to však klasická detektivka - smrt - důkazy - podezřelí - vězení. Opravdu jde hodně o psychologii postav, cokoli, co se stalo v životě postav může přispět k vyřešení případu.

Autorce nelze upřít fakt, že čtenáře dokáže bezvadně zmást. Když už jste si jistí, že víte, kdo je vrah, víte, že to prostě nemůže být jinak, přijde šok. Je to jinak. Určitě je to jinak, protože to, co autorka vymyslela, je neuvěřitelné. I když lehce uspěchané.

Ne, opravdu to není kniha pro všechny. Myslela jsem si, že tohle zvládnu naprosto s přehledem. Proč by také ne? Ve spoustě knih čtu o kanibalech pojídajících mozky, o střevech lezoucích z těla oběti, ale to, co se dělo v této knize mi někdy opravdu hnulo žlučí. První polovina mi dělala velké problémy, nemohla jsem se začíst, ale.. ano, znovu, ten konec opravdu stál za to. Nemyslela jsem si, že takto s odstupem mi dojde, že se mi kniha vlastně.. i líbila. Přesto po tom nadšení ze všech stran jsem očekávala víc.

Pacient nula | Jonathan Maberry | Mrtví ožívají a mají hlad

Název: Pacient nula
Originální název: Patient Zero
Autor: Jonathan Maberry
Série: Joe Ledger (#1)
Nakladatelství: BB/art (2010)
Překladatel: Jaroslava Kočová

Joe Ledger pracuje u policie a dostal se do zvláštního komanda, protože jeho bojové schopnosti a jazyková nadání - arabština, perština.. - se velmi hodí například při tajných akcích. Teď sedí Joe v dodávce a odposlouchává tajné rozhovory obávaného teroristy El Mudžáhida. Joe vyslechne zajímavý rozhovor a proto komando může vtrhnout do skladu a teroristů se zbavit. Joe střelí obávaného teroristu Javada do zad.. do Ameriky ale míří smrtelná nemoc Seif al Din, jediným kousnutím u vás propukne nákaza. Pokud Joe, který je najat zvláštní vládní organizací, a jeho tým smrtelnou nemoc nezastaví, je jasné, že zkáza lidstva je naprosto nevyhnutelná.

Ukázka:
Když musíte zabít stejného teroristu dvakrát během jednoho týdne, pak je buď něco v nepořádku s vašimi schopnostmi, nebo se světem okolo. A s mými schopnostmi nic v nepořádku není.         (Pacient nula, Jonathan Maberry, BB/art, str. 11, překlad: Jaroslava Kočová)

Jonathan Maberry se narodil v roce 1958 ve Spojených státech, kde je velmi populárním autorem ověnčený spoustou cen, např. Cenou Brama Stokera. Maberry původně psal o bojových uměních. Vedle psaní thrillerů a hororů se také věnuje psaní komiksových scénářů, např. Black Panther, nebo Marcel Zombies Return. 

Joe Ledger vypadá, jako naprosto typický hrdina, stvořený k tomu, aby zachránil celý svět. Má spoustu zkušeností, je vysloužilý mariňák, dělá bojová umění a vypadá to, že ho nic nevyděsí. Frajer, který se nebojí říct, co si myslí a pokud se od něj něco očekává, vždy se snaží všechno splnit na sto procent. A když ho najme přísně tajná vládní organizace, stane se z něj i velmi schopný velitel. 

Jako bych sledovala film na velkém stříbrném plátně, tak moc kniha dokázala vtáhnout do děje. Kniha, která je opravdu nabitá akcí na každé straně. Všechno se zamotává a do spiknutí proti Americe může být zapletený úplně kdokoli. V poslední čtvrtině jsem ani nestíhala otáčet strany, protože se dělo tolik věcí najednou, že jsem to opravdu téměř nestačila sledovat a uvědomovat si, co se všechno děje. I ve vypjatých situacích, kdy musí Joe a jeho tým zvládat boj proti zkáze a zhoubě lidstva, se z nikoho nestal pouze stroj na zabíjení a dokáží si udržet jakýsi nadhled a vtip. 

Ukázka:
El Mudžáhid seděl v džípu s náhonem na všechna čtyři kola, pohodlně opřený v anatomicky tvarovaném sedadle, po zuby ozbrojený. Výkřiky ozývající se ze svahu tři sta metrů nad ním zvolna utichaly - poslední vesničané umírali. Přímo se neusmíval, ale tolik smrti najednou v něm rychle probouzelo zvláštní radost. Všechno šlo krásně hladce a překvapivě rychle. Mnohem rychleji než posledně. Čtyři subjekty, osmdesát šest vesničanů.      (Pacient nula, Jonathan Maberry, BB/art, str. 72, překlad: Jaroslava Kováčová) 

Kniha byla napsaná v roce 2009, osm let po bombovém útoku na Světové obchodní centrum, se kterým je spojována islámská organizace al-Kájda. Pro nás, běžné české občany je to určitě velmi tragická událost a všichni litujeme toho, co se před téměř 12-ti lety stalo. Ale myslím, že žádným extrémním způsobem nás to neovlivňuje. A Americe je to však jinak. Americkým občanům je osudné datum 9. 11. 2001 neustále připomínáno. V knize Pacient nula je tento den neustále připomínán, protože v Americe hrozí další teroristický útok, který by rozpoutal mnohem větší peklo. Autor si dobře uvědomuje, že lidé se pořád bojí, proto čtenářům tuto skutečnost pořád připomíná a varuje před terorismem. 

Jde o knihu v typicky americkém stylu, což je také pochopitelné, když jde o amerického autora. V knize je také dost narážek na americké události, díla, nebo o slovní hříčky, které by v češtině dobře nevyzněly. Tyto drobnosti jsou proto řešeny poznámkami pod čarou a čtenář je pořád v obraze. 

Kniha patří mezi ty, které prostě nemůžete jen tak odložit a jít dělat něco jiného bez toho, abyste na příběh, který jste právě opustili, museli pořád myslet. Každý fanoušek hororu a zombie knih si opravdu přijde na své. Pokud tedy hledáte knihu, která je nabitá akcí, pokud se chcete trochu bát, Pacient nula by měl být jednou z vašich voleb. 

Recenze | Pláž utonulých | Domingo Villar

Název: Pláž utonulých
Originální název: La Playa de los ahogados

Autor: Domingo Villar

Série: Leo Caldas (#2)

Nakladatelství: Host (2013)

Autor Pláže utonulých pochází z Galície, což je malá země na severozápadě Pyrenejského poloostrova a patří ke společenství Španělska. Spousta toho, co autor zná ze své rodné země se promítlo do jeho knihy. Víny, dobré jídlo, rybaření. Pláž utonulých je již druhou knihou galicijského inspektora Lea Caldase, v českém překladu však vyšla jako první. Autor ji napsal po úspěchu své první knihy s Caldasem v hlavní roli -  Oči v barvě vody.

Jednoho pochmurného podzimního rána vyplaví moře na pláž u malé galicijské vesnice mrtvého námořníka, který má ruce spoutané plastovým páskem, obyvatele vesnice tato tragédie sice zasáhne, ale všichni jsou si jisti, že námořník spáchal sebevraždu. Ale Leo Caldas se svým parťákem Estévezem si nejsou tak jistí, někdo ovšem chce, aby to jako sebevražda vypadala. Zdánlivě jednoduchý případ se začíná komplikovat. Caldas během vyšetřování naráží na deset let starou tragédii, která malou vesnici postihla. Mohl se vrátit duch utonulého kapitána, který před deseti lety ztroskotal a může se mstít svým námořníkům?

Zjistit pravdu pro inspektora Caldase nebude snadné, protože místní obyvatelé jsou k cizím a zvlášť v policii velmi nedůvěřiví a jednoduše si hledí svého. 

Pláž utonulých má všechno, co má správná detektivka mít. Příběh je rozdělen do kraťoučkých kapitol, které čtenáře neustále udržují ve střehu a jejich délka bude čtenáře nutit, aby si ještě jednu kapitolu před spánkem přečetl. Domingo Villar vymyslel velmi inteligentní příběh o pomstě, který se zaměřuje spíše na psychologii postav než na krvelačné a akční scény. Čtenář se ale o to víc musí na příběh soustředit, protože indicií může být i úplná maličkost a vše se může změnit během mrknutí oka. 

S výjimkou ranaře Estéveze mi žádná postava k srdci nepřirostla. Postavy sice mají nadhled a nepletou své soukromí do své práce, ale kvůli tomu, že autor nepoodhalil žádné větší detaily ze soukromí svých postav, místy to vypadalo, jakoby mezi sebou mluvili roboti a ne lidi. 

Protože autor zná prostředí Galície, zasadit svůj příběh právě do tohoto místa byl určitě velmi chytrý tah. Deštivé, zatažené a pochmurné počasí a nečasy, které sebou  přináší moře, krimi thriller dokresluje úžasným způsobem. 

Pokud hledáte detektivku, u které vám od první strany nebude jasné, kdo je vrah a kdo oběť, určitě sáhněte po Pláži utonulých, protože dostanete příběh, který vám přinese zvrat a překvapení na téměř každé straně.

Za poskytnutí výtisku k recenzi děkuji e-shopu martinus.cz

Recenze | One Week Girlfriend | Monica Murphy

Název: One Week Girlfriend

Autor: Monica Murphy

Sére: Drew + Fable (#1)

Nakladatelství: selfpublished (2013)

Vydání v ČR: nechystá se

Fable žije se svým mladším bratrem Owenem o kterého se musí starat.  Pracuje proto jako servírka, aby sebe a bratra uživila. Uživit vlastně musí i svojí matku, která se o své děti vůbec nestará. Užívá si, paří, pije, hledá si přítele, které Fable nemůže vystát a výchovu svého syna nechala na své dceři. Fable nemá moc dobrou pověst, má pověst lehké holky. 

Drew je fotbalista, vysokoškolák se slibnou kariérou a se zdánlivě spokojenou rodinou. Ne všechno se ale na první pohled může zdát jako idylická rodinka. Drew je sice roztomilý, krásný, vysportovaný, ale skrývá strašné tajemství. 

Příběh ze života, který nezačíná nijak originálně, už od začátku to vypadá na velké klišé. Drew má jet na Díkůvzdání k rodině, ale z jistých důvodů nechce jet sám, proto zaplatí Fable, aby na celý týden předstírala, že je jeho přítelkyně. Fable samozřejmě souhlasí, protože několik tisíc dolarů? To je spousta peněz, které jí a jejímu bratrovi na nějakou dobu ulehčí život. Ani jeden z nich však netuší, co tento společný týden přinese..

Pro mě to není hra, Fabel. Tohle je můj život. A chci abys byla jeho součástí. Chci tebe a jenom tebe.. Nebudu se o tebe s nikým dělit.

(Drew Callahan, One Week Girlfiend, Monica Murphy)

Pokud vám vadí, že bude číst něco, co už napsal zástup autorů před Monicou Muprhy, tak ano, je to pravda. Ale přesto je v této jedné knize něco mimořádného. Ve většině knih mi opravdu vadí, že se dva vidí a jsou si hned naprosto jistí, že bez sebe zbytek života nemůžou strávit. Vztah Fable a Drewa započal také docela rychle, ale tady je to jiné. Navzájem si pomáhají, protože oba mají ve svém životě problémy, na které by prostě neměli být sami a vzájemně si pomáhají a podporují se. Jde o velmi emotivní příběh, který vás donutí se alespoň trochu zamyslet. 

Fable potřebuje konečně někoho, koho bude zajímat její osobnost, to, jaká opravdu je a ne to, jak vypadá a že je opravdu jednoduché si s ní jenom užít. Potřebuje někoho, kdo si jí bude vážit. Drew potřebuje někoho, kdo mu ukáže, že si zase může vážit sám sebe.

Ano, je to předvídatelné, ano, je téměř hned jasné, co za tajemství Drew skrývá, ale i přesto to bylo velmi šokující a musela jsem si jednu stranu přečíst několikrát, abych se opravdu ujistila. 

Jelikož už jsou Drew i Fable starší (20 a 21 let), nejde o žádnou teen knihu. Nechci psát, že je nevhodná pro  mladší ročníky, ale jako upozornění -kniha  obsahuje nadávky, pikantnosti a samozřejmě sex, protože ani já sama bych ji potom nemohla číst. 

Co můžete tedy od knihy očekávat? Velkou dávku emocí. Ať už je to láska, smutek, strach, zhnusení, naděje, nenávist.. Budete doufat, budete chtít, aby Fabel a Drew mohli žít svůj život bez otřesných problémů a hlavně.. spolu. 

Recenze - Pandemonium

Název: Pandemonium

Autor: Lauren Oliver

Originální název: Pandemonium

Série: Delirium (#2)

Nakladatelství: CooBoo (2013)

Obsahuje spoilery na první díl.

Lena Halowayová už neexistuje. Po tom, co se nakazila amor deliria nervosa, po tom, co se zamilovala a chtěla s Alexem utéct, její život se od základu změnil. Alex útěk do Divočiny nezvládl a Lena se se vším musela vyrovnávat sama, musela sama přežít mezi Nežádoucími. Ale ona sama se stala Nežádoucí. Stará Lena Halowayová zemřela.

Druhý díl navazuje přesně tam, kde ten první skončil. Lena utekla do Divočiny a přidala se ke skupince lidí žijících za elektrickými ploty. Na všechny, které znala musí zapomenout a musí se vyrovnat s tím, že je už nikdy neuvidí. Lena se postupně dostává do života v Divočině a společně s ostatními Nežádoucími proniká mezi vyléčené a připojují se k demonstraci, kterou uspořádalo uskupení ABAD - Amerika bez amor deliria. Tady se také potkává s Julianem.

Pandemonium se od Deliria liší, autorka musela vymyslet, jak znovu zaujmout čtenáře, když Lena opustila své rodné město a přišla o Alexe. Zatímco v prvním díle se Lena zprvu nemůže dočkat léčby a posléze poznává lásku, ve druhém díle se snaží proti léčbě bojovat. Lena v Deliriu byla křehkou dívkou, která byla vychovávána ve světě bez lásky. Ale Lena v Pandemoniu zdrsněla. Možná kvůli tomu, jaké těžkosti prožila v Divočině, nebo kvůli tomu, že přišla o někoho koho opravdu milovala. Poznala lásku, ale zároveň se stalo to nejhorší, zase ji ztratila. 

Autorka opět vsadila na jednoho vypravěče. Kniha je opět vyprávěna z pohledu Leny, střídají se nám ale kapitoly "tehdy" a "teď". Kapitoly "tehdy" vyprávějí o tom, jaké to pro Lenu bylo těsně po tom, co utekla do Divočiny. V kapitolách "teď", které jsou výrazně delší a pro příběh podstatnější, se odehrává hlavní část příběhu. 

V Pandemoniu je mnohem více akce než v prvním díle. Pořád jde hlavně o příběh o lásce - bez lásky. Děje se toho mnohem více, i když ani tady si autorka neodpustila dlouho popisy, které byly zbytečnější než v prvním díle. Pořád je ale pravda, že autorčin styl psaní a překlad napomáhají k tomu, aby se kniha dala bez problému číst bez velkých zádrhelů a dá se přečíst téměř na jedno posezení. 

V dnešní době je už úplně normální - hlavně v YA knihách - milostný trojúhelník. Lena o Alexe sice přišla, ale pořád na něj pochopitelně myslí. Proto jí je "proti srsti", když potká Juliana a začne k němu něco cítit. Pokud ale Lauren Oliver chtěla Leně nahradit Alexe zbohatlíkem Julianem, tak se jí to bohužel moc nepovedlo. Chemie mezi Lenou a Alexem byla mnohem hmatatelnější a řekla bych i přijatelnější. 

Pokud jste si mysleli, že ten otřesný konec v Deliriu byl pouze autorčiným rozmarem a snahou naštvat čtenáře, jste na omylu. Po konci Pandemonia je mi naprosto jasné, že se autorka v neskutečných, otevřených a otřesných koncem jednoduše vyžívá. 

Děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního výtisku. 

Recenze - Na půl cesty do hrobu

Název: Na půl cesty do hrobu
Autor: Jeaniene Frost
Originální název: Halfway to the Grave
Série: Noční lovci (#1)
Nakladatelství: Fantom Print (2012)

Catherine Crawfieldová je poloviční upírka, nikdy však polovinu své osobnosti neměla v lásce. Přesto ji však využívá, loví upíry. Chce se pomstít za to, že její otec - upír - kterého nikdy nepoznala znásilnil její matku. Do teď měla štěstí, až už se zraněním, nebo bez každého upíra na kterého si došlápla pokaždé dostala. Když se ale pustí po Bonesovi, štěstí ji opustí. Je donucena uzavřít dohodu s upírem a  lovcem odměn. Bones ji podrobí tvrdému výcviku, aby své speciální schopnosti ještě více vypilovala, a mohou se pustit do boje proti upírům společně. Zabíjení upírů je sice nebezpečné, ale je to zábava. A jaká zábava to bude až to mezi Bonesem a Cat začne jiskřit.

Cat je dvacet dva let a od svých šestnácti zabíjí upíry. Kvůli své smíšení krvi má spoustu výjimečných schopnosti, kvůli kterým byla vždy svými vrstevníky odstrkována opovrhována. Vždycky si však dokázala probít cestu a stal se z ní stroj na zabíjení nemrtvých. Málokdy potkáte hrdinku, která vám neleze na nervy už od první věty. Cat není žádná nafintěná slečinka a nebojí si pořádně ušpinit si ruce.

Bones je o několik desítek (stovek?) let starší. Upír s mrazivou historií, jehož jméno je v upírské společnosti vyhlášené a ne každý ho zrovna na svém prahu uvidí rád. Je samozřejmě naprosto nádherný a neodolatelný. Co víc by si Cat mohla přát.

Příběhů o upírech je v dnešní době opravdu hodně. Jeaniene Frost je však podařilo napsat příběh, který je velmi čtivý a nevyskytují se zde pouze upíři. Zápletka není příliš složitá, ale je to jedině dobře, autorce se proto "nepovedlo" se do příběhu naprosto zamotat. I když je hlavní padouch v podstatě celou dobu znám, příběhu to nijak neubírá. Pořád je napínavý a akční. Pokud zrovna Cat a Bones nezabíjí nemrtvé, oddávají se vášni mezi sebou.

Musím pochválit práci překladatelky. Při čtení je vidět, že pouze automaticky nepřekládala jenom věty, ale nad celým příběhem se opravdu pozastavila a strávila s ním čas. V knize se často vyskytují jakési narážky na americkou historii, či speciální místa, nebo pořekadla, která by český čtenář nemusel znát a určité úseky by mu tak nemusely dávat smysl. Vše je ale velmi chytře řešeno poznámkami pod čarou, které čtenáři opravdu pomohou a nejsou vůbec na škodu.

Měla bych zdůraznit, že kniha obsahuje popisy sexuálních scén a nevhodná slova. Nebudu však říkat, že je do osmnácti let nevhodná, sama bych se musela podle své rady řídit a vůbec ji nečíst. Pro desetileté špunty, se ale opravdu nehodí.

Konec prvního dílu slibuje opravdu zajímavé pokračování. Jsem zvědavá, s čím autorka přijde v druhém díle. A pokud si i zbytek série udrží laťku, kterou nasadil první díl, půjde o opravdu výbornou sérii. Napětí, akce, vtip. Úspěšnost série ukazuje i fakt, že práva na knihy byla prodána do 14 zemí světa.

Recenze - Legenda

Název: Legenda
Autor: Marie Lu
Originální název: Legend
Série: Legenda (#1)
Nakladatelství: CooBoo (2013)

Na území Spojených Států se nyní nachází Republika. Nic už není jako dřív. Republika je v neustálé válce s Koloniemi. V deseti letech se každé dítě musí podrobit zkoušce, jejíž výsledek určí osud každého z nich. Každé dítě jde ke zkoušce s nadějí, že právě ON/A bude tím, které bude mít to štěstí a bude si moct žít život v přepychu, na nejlepších školách.. zkrátka s dobrými podmínkami pro život. Nebo jejich výsledek skončí tak, že to ten dobrý výsledek nebude, to je potom..

..čeká každodenní boj o život, budou žít v chudinských čtvrtích, budou bojovat o jídlo, alespoň o nějaké peníze, ale hlavně o holý život. Na druhou stranu ti, kteří u zkoušky uspěli, pijí drahé víno ze skleniček za tisíce, nemusejí se o nic starat, dostanou cokoli na co si vzpomenou. Zkrátka bezstarostný život.

deviantart.com

A z obou těchto vrstev pocházejí naši hrdinové. Patnáctiletá June je zázračným dítětem Republiky. U zkoušek jako jediná (!) získala plný počet bodů a teď jí čeká naprosto dokonalý život s velmi slibnou kariérou u armády. Na druhou stranu Day u zkoušek propadl a stal se z něj nejhledanější zločinec Republiky. Republika nemá ponětí, jak Day vypadá, ale jdou po něm jako po nikom jiném. Day ale všechno dělá jenom pro blaho své rodiny, kterou musí chránit a starat se o ni, nikdy však nikomu neublížil. Ale když je zavražděn vysoce postavený člen armády - Metias, bratr June - je Day první a jediný podezřelý. Začíná hon na Daye a June je odhodlaná ho chytit a pomstít svého bratra!

A tak je osud svedl dohromady..

Může se zdát, že Legenda bude jen další dystopií v zástupu té spousty dystopií, které neustále vycházejí. Máme tu nový stát, který se rozkládá na území Severní Ameriky, spor mezi novým státem a jejím odpůrcem, dva naprosto odlišné charaktery, které jsou náhodou svedeny dohromady. Nejedná se však o žádnou průměrnou a "standardní"  příběh jako podle kopíráku. Marie Lu si vyhrála jak s charaktery, tak s celým příběhem.

deviantart.com

Day a June jsou dva naprosto odlišní lidé. Co se týče charakteru i společnosti, ve které žijí. Je zajímavé sledovat vývoj jejich charakterů a priority každého z nich. June je na začátku příběhu neskutečně zpohodlnělá slečinka, která je zvyklá, že vždycky dostane, co chce. Je si naprosto jistá, že Day je ten největší zločinec z celé Republiky, její rodina je pro ni však nade vše a musí se naučit, že ne vždy bude mít zaručené pohodlí. Celá transformace obou hlavních postav je však mnohem složitější a hlubší, proto, jestli se chcete dozvědět více, nezbývá vím nic jiného, než si Legendu pořídit.

Jak jsem již naznačila, příběh je neskutečně propracovaný. Autorka si promyslela každý detail, strany jsou nabité akcí a nečekanými zvraty, které vás nenechají spát a už vůbec vás nenechají knihu odložit, dokud nepřečtete poslední stranu! Nemusíte se bát, že vám veškeré akční scény zničí jakási romantická "slaďárna". Kapičce romantiky se sice nevyhnete, ale ta malá troška, která se tam vyskytuje, je jenom kvůli jakémusi dokreslení atmosféry.

Opět jsem touto novinkou byla neskutečně nadšená. Kniha s vynikajícím nápadem, krásnou obálkou a bezvadným překladem. Když jsem se do knihy pustila, opravdu jsem nemohla jen tak přestat číst. Ráda bych knize dala plný počet, ale .. co když bude druhý díl ještě lepší? A já doufám, že po opravdu slibném prvním díle bude! Pokud chcete knihu, která je opravdu nabitá akcí, sáhněte po Legendě! Nebudete litovat.

Za poskytnutí e-ARC děkuji nakladatelství CooBoo.
Knihu si můžete objednat na stránkách albatrosmedia.cz.

Recenze - PS: Miluju Tě

Název: PS: Miluju Tě
Autor: Cecelia Ahern
Originální název: PS: I Love You
Série: -----
Nakladatelství: BB/art (2005)

Holly a Gerry jsou snad ten nejšťastnější manželský pár, který byste jen mohli potkat. Jsou spolu již od školy, naprosto si rozumí, ve všem se shodnou.. ale i v ráji mohou nastat problémy. Lékaři u Gerryho diagnostikovali rakovinu v posledním stádiu. Když Gerry zemře, Holly si je naprosto jistá, že život bez jejího milého nemá cenu. Uzavře se do sebe, nevylézá z bytu a utápí se v žalu. Několik měsíců po Gerryho smrti dostane Holly balíček s obálkami, každá je nadepsaná jednotlivými měsíci v roce. Gerry pro svou manželku vymyslel jakýsi plán, plnění různorodých úkolů, aby byla Holly schopná vrátit se do života bez Gerryho.

Autorka Cecelia Ahern je velmi známou a i v Česku docela profláknutou autorkou. Na kontě má spoustu romantických knih. Její první román je právě PS: Miluju Tě, vydala ho v jednadvaceti letech, ale začala ho psát už ve svých čtrnácti. Kniha okamžitě dosáhla obrovských úspěchů. Umístila se v žebříčku nejlepších knih v Americe, Velké Británii, Německu či v Nizozemsku.

Podle knihy je natočen film s Hilary Swank v roli Holly a s úžasným Gerardem Butlerem v roli Gerryho. Film se od knihy docela liší, ale to nemění nic na tom, že se mi film nelíbil, ale dneska jsme tu kvůli knize.

Před čtením jsem film neviděla, za což jsem moc ráda. Čtení jsem si maximálně užila, popravdě ani nevím, jak knihu objektivně zhodnotit. Podle anotace, podle obálky i podle názvu by si každý - i já - mohl říct, že jde o obyčejnou, romantickou, slátaninu. Romantická kniha to je, ale slátanina? V žádném případě.

Samozřejmě, že Holly "fňuká", zemřel jí manžel, její životní láska. Cecelia Ahern vytvořila dokonalý příběh o naději, o životě a smrti. Při čtení a při stylu psaní, jaký autorka má, byste v životě nepřišli na to, že jde o autorčinu prvotinu. Dokázala popsat životní příběh, který je smutný a dojemný, ale při čtení se přistihnete, jak v jednom odstavci smutníte nad Holly-inou ztrátou a upřímně jí litujete, ale v další větě i naprostá troska jako Holly, dokáže říct, či udělat něco, čím vás naprosto odrovná a najednou zapomene na smutek a dokážete se smát i přes to, že Holly zrovna objímá Gerryho urnu..

Co tím chci říct? I když je v knize spousta smutný pasáží, nejsou nucené a prostě k příběhu patří. Smutná, ale zároveň neskutečně vtipná kniha. Romantická kniha, která mě donutila být vzhůru dlouho do noci.

Je možné, že mou nejoblíbenější postavou z knihy se stal právě Gerry, který se v knize objevuje jenom ve vzpomínkách Holly a jejích přátel? Ano, opravdu. Je to takový ten typ, který snad ani nemůže existovat, ale všechny dívky/ženy právě po takovém prahnou.

Nejde o žádný hluboký příběh, nečekejte žádnou hlubokomyslnou story, která by vás obohatila na celý život, nebo že byste bez přečtení nemohli žít. Na pár dnu vád však ovlivní a určitě na ní budete po přečtení ještě několik dnů myslet. Když jsem dočetla, chtěla jsem okamžitě začít znovu. Jade prostě o příběh na odpoledne, u kterého se můžete odreagovat a pro jednou se potopit do problému někoho jiného a alespoň na chvíli se nezabývat těmi vlastními.

Recenze - BZRK

Název: BZRK
Autor: Michael Grant
Originální název: BZRK
Série: BZRK (#1)
Nakladatelství: CooBoo (2013)

BZRK vychází u nakladatelství CooBoo 21. ledna 2013

Povím ti něco o nanu. Nano. Svět uvnitř lidského těla mezi nervovými zakončeními vašeho těla. Ta největší bitva, která může zničit celý svět, se může odehrávat právě v těle kohokoli z vás. Svět v makru.

Když zasáhne ruka osudu, setkávají se Noah a Sadie. Jsou plní smutku, zloby, ale i naděje. Rodiny obou našich hrdinů zničila válka, jejímiž hlavními aktéry jsou bratři Armstrongovi - bojují za svět bez konfliktů, válek či sociálních problému, chtějí vytvořit dokonalou společnost. Dvojčata, která se nebojí absolutně ničeho a nic je nezastaví. Válka však neprobíhá tak, jak bychom si mohli myslet. Nebombardují se ulice a neshazují se bomby na domy. Ne, svět probíhá přímo v tělech těch nejpovolanějších, nejdůležitějších osob.

Svět, který opěvovaný autor Michael Grant, se na první pohled může zdát až příliš složitý. Nanoboti a bioti. Nechci vám prozrazovat příliš. Jednoduše. Biot je osoby, které biot patří. Nejde o stroj, nýbrž o biologického tvora, který byl vytvořen z kousků DNA. Biot je přímo propojen s myslí svého stvořitele a tímto úžasným nástrojem - myslí - ho může ovládat. Cestovat mozkem a všemi nervovými zakončeními, či klidně celým tělem. Nanobot na druhou stranu stroj je. Oba tvorečkové, okem však neviditelné, umí spoustu, spoustu věcí.

Představte si, že vám tělem probíhají hejna nanobotů, kterým nejde o nic jiného, než o to, aby vás "předrátovali". Jde o počin, který z předrátovaného člověka může udělat loutku, která bude poslouchat naprosto všechno, co mu vlastník nanobota nakáže.

V pár slovech nejde celý tento svět makra a masa vysvětlit. Už ani nechci rozebírat víc, co jsem již prozradila, protože vás nechci připravit o to poznání, kterému se vám při čtení dostane. Možná budete několik prvních kapitol naprosto mimo, nebudete mít ani páru, jak svět tam dole v masu funguje. Což bylo trochu matoucí, protože čtete, a vlastně nevíte, o čem je řeč. Když se ale konečně dostavilo to "něco", kdy jsem pochopila, jak celý svět nanobotů a biotů funguje, došlo mi, že to byla taková příjemná nevědomost, protože jsem celou dobu na to "něco" čekala.

Autor však příliš nečeká na to, až vy něco pochopíte. Vypadá to, jako by mu bylo všechno jedno a všechno vypráví svým závratným tempem. Pokud se dá o nějaké knize říct, že je nabitá akcí od první po poslední stranu, je to právě BZRK. Akce střídá akci a to všechno se stále odehrává uvnitř těl. Je až k neuvěření, že Michael Grant dokázal takový svět vytvořit. Pokud zrovna mezi sebou nanoboti a bioti neválčí, můžeme se bavit hláškami postav, které jsou vážně k neuvěření. Seznámíme se se spoustou různorodých charakterů, které mezi sebou mají dobré i ne příliš vřelé vztahy

Mám snad jedinou výtku k celé knize. Jak rychle se v knize střídají akce, tak se střídá i spousta pohledů. Každou chvíli autor poutá největší pozornost na někoho jiného, což může být matoucí a občas to byla až příliš otravné.

Co ale jiného můžu vytknout knize, která prostě JE dobrá? Je v ní všechno, co potřebujete, pokud hledáte knihu u které si ani na chvíli neodpočnete, protože budete pořád lapat po dechu u těch nervy drásajících scén, které odhalují nové a nové skutečnosti. A ten konec!

Vážení, tahle kniha je vážně pecka. Je vidět, že CooBoo si umí vybírat knihy - po kolikáté jsem už tohle napsala?! Přesto však knize nemůžu dát plný počet. Po dlouhém uvažování jsem knihu ohodnotila čtyřmi hvězdičkami. Můžu to odůvodnit tak, že si jednu schovávám do zásoby pro druhý díl, nebo to můžu svést na to časté střídání pohledů, které mi opravdu vadilo. Ale víte co, těšte se na BZRK.

 Za poskytnutí e-ARC děkuji nakladatelství CooBoo.

Recenze - Nebezpečně krásný

Název: Nebezpečně krásný
Autor: Melissa Marr
Originální název: Wicked Lovely
Série: Wicked Lovely (#1)
Nakladatelství: Mladá fronta (2012)

Aislinn není na první pohled ničím příliš výjimečná a zdánlivě se neliší od ostatních 17-ti letých teenagerek. Má svého nejlepšího kamaráda Setha, který žije v odstaveném vlaku. Navštěvuje církevní střední školu a žije s babičkou. Je tu jenom jedna věc, kterou byste na první pohled nepoznali. Aislinn už od narození vidí víly. Nikdy nikdy nikdy! jim však nemůže dát najevo, že je vidí. Víly a elfové nejsou milá stvoření, jako je malé děti znají z pohádek. Maličtí tvorečkové s malinkatými křidýlky. Ne, víly jsou nebezpeční tvorové, pokud se dozví, že je obyčejný smrtelník jako Aislinn vidí, nebude to dobré..

Když ji ale začne několik víl a elfů pronásledovat, Aislinn to stojí velké přemáhání, aby udržela "poker-face" a nedala najevo, že je vidí a že jí jejich přítomnost není zrovna příjemná. Nejde však o obyčejné víly. Jde o Keenana, letního krále, který již devět století hledá svoji královnu, aby mohl plně čerpat svoji sílu a měl konečně možnost porazit zimní královnu, která zemi, lid i nadpřirozené bytosti sužuje čím díl větší zimou.

Keenan si je naprosto jistý, že Aislinn je jeho dávno ztracená královna. Začne za ní chodit na každém kroku a nezdráhá se udělat cokoli, aby svolila, že se stane jeho královnou. A víte jak to v knihách bývá. Hlavní hrdinka okouzlená krásným neznámým, že i kdyby měl hrb, hned by se mu vrhla okolo krku. Ne však Aislinn. Nejenže ví, že Keenan je bytost, které se celý svůj život snažila ignorovat, a je nebezpečný, ale také má Setha. Seth je její nejlepší přítel, ale ví, že by se z nich mohlo stát i něco víc.

Kniha je psaná v er-formě. Většina kapitol se zaměřuje na Aislinn jako na hlavní ženskou hrdinku, další čtenáři po krůčkách představují svět víl a elfů. Autorka se však s vysvětlováním příliš neobtěžuje a nechává na čtenáři, aby svět nadpřirozena objevoval postupně. Keenan a ostatní víly mluví v náznacích a nic neřeknou naplno. Později vám však při čtení dojde, co Keenan myslel tím, o čem mluvil před pěti kapitolami.

Snad první kniha o vílách, ve které jsou představeny jako zlé bytosti. Po většinu času jsou neviditelné a ubližují lidem. I přes to, nebo právě proto, že všechno je psáno v náznacích, se toho čtenář o vílím světě, jejich hierarchii, či historii nedozví tolik, kolik bych já osobně uvítala. Ale pořád jde jenom o první díl a jsem si jistá, že v dalších dílech dostanou tyto bytosti ještě větší prostor, než v tomto úvodním. Ale pořád tady víly sehrály velmi velkou roli.

Jde snad o první knihu, kdy mě neiritovala ani jedna postava. Ano, jsou zde postavy, které mají špatnou povahu, ale to je naprosto pochopitelné, kde by jinak byl ten příběh? Aislinn vůbec není blbá! Uvažuje racionálně žádná rozhodnutí, která jsou padlá na hlavu. Je vtipná, dokáže si poradit v každé situaci a pokud ne, tak má alespoň na všechno vtipnou odpověď. A Keenan dělá všechno proto, že musí vládnout letnímu dvoru a potřebuje svou královnu. I on má někoho, ke komu tíhne mnohem více. Takže, pokud jste čekali "velkou lásku" na první pohled, zklamu vás.

Kniha mě zaujala ještě když jsem nevěděla, že vyjde v českém překladu. Ano, musím přiznat že nejprve mě zaujala obálka - která zůstala originální a mimochodem je nádherná i na omak - až potom anotace. Začátek mě sice moc neoslovil, ale když začalo všechno dávat větší smysl, začalo mě čtení více bavit a také všechno začalo nabírat na obrátkách a neměla jsem ani čas se začít nudit. Pokud hledáte příběh s akcí a lehkou romantikou, můžete si být jistí že v Nebezpečně krásném to najdete.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji internetovému obchodu knihcentrum.cz.

Recenze - Hra o trůny

Název: Hra o trůny

Autor: George R. R. Martin

Originální název: Game of Thrones

Série: Píseň ledu a ohně (#1)

Nakladatelství: Talpress (2010)

První díl epické a rozsáhlé ságy Píseň ohně a ledu – Hra o trůny. Sága, která se odehrává ve středověku,  se do podvědomí čtenářů dostala již před lety, kdy vyšel její první díl. Od té doby  - a u nás od prvního vydání uplynulo již více než dvanáct let – tato série neztratila na své popularitě. Spíše naopak!

Nechci se příliš do detailů zabývat tím, o čem první díl pojednává, protože i to, co si přečtete na zadní straně knihy, je tak akorát. Už podle letmého pohledu na knihu si jistě uvědomíte, jak má kniha spletitý a složitý děj. Boj o vládu mezi Starky, Lannistery, Targaryeny, Baratheony.. a jen staří bohové vědí mezi kým dalším. Sledujeme osudy mladičké Daenerys Targaryen a jejího šíleného bratra Viseryse. Spousta pletek, v královské rodině i mezi těmi menšími ale neméně důležitými rody. Dozvíte se o tom, jak Sedm království ohrožují legendy – opravdu jenom legendy? – o Jiných.. o stvůrách s modrýma očima.

Kniha je vyprávěna střídavě z několika pohledů. Jednu kapitolu vypráví Jon Sníh z dalekého ledového severu, další Sansa Stark ze zkaženého Králova přístaviště, třetí vypráví opět někdo jiný. Na začátku možná budete mít v postavách zmatek a nebudete vědět, kdo ke komu patří, nebo co má doopravdy za lubem, jestli je takový, za jakého se vydává. No, máte toho opravdu hodně, co během čtení musíte objevit. Ale přesto, toto velké střídání pohledů beru jako velkou výhodu, mám k tomu prostý důvod. Díky tolika pohledům víte, co se děje po celém světě, který „velký Martin“ vytvořil. Můžete nahlédnou do každého kouta celého zkaženého království.

A v knize se opravdu vyskytuje spousta postav. A autor si na nich dal sakra záležet! Seznámíte se s desítkami postav, s desítkami různorodých charakterů. Pýcha, naivita, arogance, láskyplnost, statečnost, zbabělost, mírumilovnost, krutost..

Nedělám si iluze o tom, že překlad knihy je jednoduchý, to vůbec. A překlad takto rozsáhlé, slavné a opěvované série už vůbec ne. Ale překlad od paní Hany Březákové je úžasný. Při čtení knih je potřeba, aby čtenář tuto namáhavou a velmi důležitou práci ocenil. Velká slovní zásoba, výborné obraty, zajímavě vybraná slova, která se ke knize, její atmosféře a příběhu hodí.

Jak jistě víte – a pokud ne, tak se to teď dozvíte – televizní stanice HBO vysílá seriál právě na motivy Martinovy série. Ale znáte to, televizní zpracování se nikdy nedrží knihy. Tvůrci si vždy něco přidají, nebo něco důležitého vynechají. Ovšem, se seriálem Game of Thrones je to jiné. Naprosto jsem nedokázala uvěřit vlastním očím – všem čtyřem! – jak dokonale se tvůrci seriálu drží knižní předlohy (mluvím o první sérii). Opravdu, seriál se od knihy neliší, ale pokud se rozhodujete, zda nejdříve číst, nebo sledovat seriál, je myslím jasné, co vám povím. Ano, vždycky, vždycky, vždycky nejdřív kniha. A tady já udělala chybu.

Jelikož jsem nejprve zhlédla první řadu seriálu, věděla jsem, co mě v knize čeká. Proto jsem na všechny důležité okamžiky čekala a věděla jsem, co se stane. A je mi naprosto jasné, že kvůli tomu jsem si čtení knihy neužila tak, jak by se patřilo a jak by si kniha samotná zasloužila.

Nevím, jestli si tu můžu dovolit opěvovat krásy této fantasy knihy – „pravé fantasy“ – mohu-li si dovolit. Nikdy jsem nic podobného nečetla, ale podle všeobecných názorů a hlavně podle mého vlastního si troufám říct, že jde o úžasnou knihu, které se seriál nemůžu vyrovnat ani kdyby v něm byly i ty nejmenší detaily. Sledování toho úžasného politického zapletence by nikdy nedokázalo vytvořit tu úžasnou atmosféru, jako jeho sledování.

Pěju tu na tuto úžasnou knihu vážně velké ódy, proč je přes to všechno moje hodnocení „pouze“ 4*? Věřím tomu, jsem si jistá, že druhý díl – Střet králů bude ještě lepší, proto si tu jednu hvězdu šetřím, ale vím, že mi nebude stačit.. a také je to právě kvůli tomu, že jsem nebyla při čtení tak napnutá kvůli předchozímu sledování seriálu – což byla pouze moje vina a knize to nic neubírá na úžasnosti.

Doporučuji všem, kteří stojí o knihu, která je úžasná, nová a ve všem originální. A neděste se počtu stran. Ano, kniha má 800 stran, ale její čtení jde naprosto samo – protože prostě budete POTŘEBOVAT! číst dál.   

Recenze - Milion sluncí

Název: Milion sluncí

Autor: Beth Revis

Originální název: A Million Suns

Série: Vesmír (#2)

Nakladatelství: CooBoo (2012)  

Vychází již zítra! 19. 11. 2012!

Obsahuje spoilery na první část.

Jsou tomu již tři měsíce, co byla na vesmírné lodi Universum Amy probuzena – romrazena z kryo komory. A byla donucena žít na vesmírné lodi, která putuje k nové planetě, která nahradí Zemi pro budoucí generace. Amy si musela zvykat, že na lodi byla prostě jiná. Lidé tam jsou monoetničtní a Amy se k nim nehodila proto, že vypadala jinak, smýšlela jinak, jinak mluvila a chovala se.. ale velikým důvodem, proč Amy nezapadala bylo to, že žila na Staré Zemi.

Za tři měsíce, co je Amy probuzena se na lodi událo spousta změn. Otec zemřel, spousta lidí na lodi zemřelo.. A na řadě je Syn, aby přebral jeho vládu nad lidem na Universu. On musí lid dovést k nové planetě. Syn přestal lidem do vody přidávat drogu Phydus, lidé začínají vnímat své emoce, vidí, o co do teď na lodi přicházeli, začínají myslet vlastní hlavou, která není zamlžena oparem Phydusu.. na lodi propukají nepokoje, začínají se objevovat dokonce i vraždy.

Autorka první díl neukončila nijak neukončeně, ale v nejhorším případě bych druhý díl oželela. Proto se musela snažit, aby vymyslela zápletku, která čtenáře dostane natolik, aby ve čtení vesmírné série pokračovali. A Beth Revis se to opravdu povedlo. Opět dokázala přijít s něčím, co čtenáře dokáže naprosto ohromit a upoutat své čtenáře.

Postavy opět dostávají zabrat. Na konci knihy, v poděkování, sama autorka píše, že jí bylo řečeno, ať se nebojí a zabije více postav, a ona jo. Opravdu je v knize více postav, které se nové planety již nedočkají. Syn se ve druhem díle stal mnohem zajímavější postavou. Stal se z něj vůdce Universa, začíná zjišťovat, co všechno mu Otec o lodi zatajil, zjišťuje, co ohrožuje nejen jeho post vůdce ale i lidi na lodi.

V první polovině příběh trochu drhl, nedělo se toho tolik, ale od druhé poloviny, to bylo jedno velké BUM! Začala se dít spousta, spousta věcí. V každé kapitole byla spousta odhalení, která příběh dělala ještě napínavější, než díl první. Zpočátku to vypadá, že se do toho sama autorka pořádně zamotává, ale na konci zjistíte, že měla všechno do detailů promyšlené, všechno do sebe úžasně zapadalo.

Kapitoly jsou opět střídány z pohledu Amy a Syna, jak jste byli zvyklí v prvním díle. A díky tomu zjišťujeme mnohem více informací a tajemství ohledně Universa. Opět se z velké části jedná o detektivní zápletku, své místo ale dostane i více romantiky – to ale jenom tak na okraj. Nejdůležitějším pořád zůstávají tajemství vesmírné lodi.

Koncem mě Beth Revis úplně zničila. Nezmohla jsem se na nic jiného, než jenom zírat. A nemyslela jsem na nic jiného, než jenom na to, jak dlouho budu muset čekat, než vyjde poslední díl. A mimochodem, bude to na jaře 2013. A všichni se na to těšte, protože po tom konci budete POTŘEBOVAT, aby to bylo co nejblíže!

Přes všechno jsem ale knize nemohla dát plný počet, zaslouží si krásné 4*, hlavně kvůli tomu, že začátek opravdu nebyl tak akční a trochu se táhl. To ale nemění nic na tom, že kniha je to neskutečná. Opravdu úžasná, chytlavá a hlavně – co to jde, tak originální. Pokud jste nečetli první díl, můžu jenom doporučit.. pokud máte první díl za sebou a váháte s přečtením pokračování, už neváhejte a ponořte se do nového vesmírného dobrodružství.

Děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí e-ARC kopie knihy. 

Recenze - Nadpozemská

Název: Nadpozemská

Autor: Cynthia Hand

Originální název: Unearthly

Série: Nadpozemská (#1)

Nakladatelství: CooBoo (2012)

Clara je sedmnáctiletá dívka, která žije s matkou a bratrem v Kalifornii. Její život je zdánlivě úplně obyčejný, ale ne. Clara nedávno zjistila, že je ze čtvrtiny anděl. Začínají se jí zdát sny o klukovi v ohni, později začne mít i vize, které ji postihnou kdykoli, když je to úplně nevhodné.. On je její poslání. Její andělské poslání. Proto se musí s rodinou přestěhovat, aby ke splnění svého poslání byla co nejblíže. Musí nastoupit do nové školy a nejprve je pochopitelně zmatená, ale poznává spoustu nových lidí. Přátel, možná i svou první lásku.

Knih s andělskou tématikou jsem moc nečetla, vlastně, Nadpozemská byla teprve druhou v pořadí. Každý autor má na svět andělů svůj názor, každý si ho vytvoří podle svého. V Nadpozemské je však svět andělů vytvořen velmi zajímavě. Čistí andělé, padlí andělé, černokřídlí.. jejich svět je moc zajímavý, abyste se o něm ale dozvěděli více, budete si muset Nadpozemskou přečíst. Clara jako anděl má spoustu schopností a různých dovedností. Na co sáhne, to se jí daří. Mluví všemi jazyky světa, když má udělat něco poprvé – nikdy jí to nedělá žádný problém. Na spoustu věcí si musí na veřejnosti dávat pozor, aby si lidé nevšimli, že je „jiná“.

V Nadpozemské je spousta úžasných postav. Clara je hrdinka, kterou jsem měla ráda od první strany. Srší vtipem, není to žádná ustrašená holčička, která by se bála s někým promluvit. Svými andělskými schopnostmi si ještě není příliš jistá, ale v průběhu knihy si je jistější a jistější. Téměř po celou knihu se nám tu rýsuje milostný trojúhelník – ach můj bože. Christian a Tucker. Mezi postavami je mnoho legračních, chytlavých a úžasných dialogů. Díky pošťuchování mezi Tuckerem a Clarou jsem se úžasně bavila a ujistila se v tom, že v této „válce o Clařino srdce“ u mě vede Tucker!

Nadpozemská je psaná v nezvyklém přítomném čase, ale to bezvadně dokresluje atmosféru příběhu. Příběh je nám také podán z pohledu Clary. Příběh o lásce na střední škole, zdá se to jako klišé, ale autorka se s tím dokázala poprat. Tentokrát to není ustrašená holčička, která pozná tajemného kluka, od kterého na každém kroku slyší větu „Drž se ode mě dál, nejsem pro tebe dost dobrý“. Tentokrát je tou tajemnou postavou Clara.

Nadpozemskou jsem si neskutečně užila. Jde o další skvělou knihu z produkce nakladatelství CooBoo. Kniha je to skvělá, ale není dokonalá. Příběh má pár drobných nedostatků. Jsou to ale minimální problémy, které při úžasné zápletce, bezvadnému stylu a velmi dobrému překladu nebudete ani vnímat.

Po prvním díle zůstalo mnoho nezodpovězených otázek. Po dočtení jsem mále měla chuť mrsknout knížkou o zeď, protože když si představím, že další díl vyjde v českém překladu až příští rok, jdou na mě mdloby. Ještě že jsem to neudělala, protože bych určitě poničila tu překrásnou obálku, která není nádherná jenom na pohled ale i na dotek. 

Příběh je nepředvidatelný a pár věcí mě opravdu překvapilo, že jsem nebyla schopná ničeho jiného než jenom zírat do zdi. Na druhý díl se neskutečně těším. Knihu bych určitě doporučila všem, kteří chtějí knihu o nádherných bytostech - andělech. O lásce, o emocích o osudovém rozhodnutí. 

Měla jsem nutkání, velké nutkání dát knize plné hodnocení. Musím být ale v hodnocení trošku přísnější:). Celkově tedy knize dávám 4*, protože jak jsem zmínila, jisté nedostatky tam byly. Ale kniha je to pořád úžasná. 

Děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního výtisku.

Recenze - A Midsummer's Nightmare

Název: A Midsummer's Nightmare

Autor: Kody Keplinger

Série: ------

Vydání v ČR: nechystá se

Nakladatelství: Poppy 2012

Whitley zrovna ukončila střední školu a chystá se na vysokou. Po divokém večírku ze probudí vedle kluka, jehož jméno si nepamatuje, ale je si jistá, že se s ním minulou noc vyspala – a že to bylo vážně skvělý! Nechce žádný závazky, je si jistá, že už ho v životě neuvidí. Po večírku ji před vysokou čekají prázdniny, které bude trávit u otce, který se s její matkou rozvedl, když byla malá. Teď žije jenom se svou matkou, dokonce i starší bratr už má svou vlastní rodinu.

Když se setká s otcem, dozví se, že se otec přestěhoval do děsného zapadákova, má snoubenku, se kterou brzy bude svatba. A dvě nevlastní děti. Whitley tak přijde i k nevlastním sourozencům – sestře Bailey a bratrovi Nathanovi. A pozor – nevlastní bratr Nathan je fakt SEXY! A léto se promění v noční můru..

Whitley není dokonalá hrdinka. Má své problémy a proto je ta kniha tak úžasná. Má problémy, která můžete mít i vy, postava s jejíž problémy se můžete potkat i v reálu. Má problémy s matkou. A paří. Hodně. Hodně pije, každý víkend chodí na párty, chodí pozdě domů a prostě řádí. Ale nevidí na tom nic špatného, je jí osmnáct a může si to dovolit.

Jde o celkem třetí knihu Kody Keplinger. Autorka, která je mezi zahraničními i mezi našimi anglicky čtoucími blogery i neblogery velmi oblíbená. Je to proto, že je autorka tak mladá a píše o mladých?  V knihách Kody Keplinger se teenageři chovají jako teenageři. Užívají si, chodí na večírky, mají problémy s rodiči. A mají sex. Ne držení za ruce a polibek na konci kapitoly a zbytek si domyslete.. Protože to prostě patří k životu a Kody na to nezapomíná - jako většina autorů v YA knihách. 

Příběh není vůbec složitý a je předvídatelná a už od třetí kapitoly bude jasné, jak to vlastně skončí. Ale díky stylu, který autorka má, je kniha naprosto vhodná jako čtení na dlouhé večery, právě proto, že je tak nenáročná a nemusíte nad ní příliš přemýšlet. To ale neznamená, že jde o povrchní příběh. Opravdu to JE o něčem, protože problémy, které Whitley a ostatní postavy mají mohou potkat kohokoli z vás. Při čtení mi párkrát málem ukápla slza. Pro ty z vás, kteří už nějakou knihu od Kody četli, tak určitě víte, co myslím tím jejím úžasným stylem psaní a pokud ne.. určitě to vyzkoušejte!

Konečné hodnocení dávám 4*. První kniha od Kody - The DUFF, se mi příliš nelíbila, ta ten příběh tak propracovaný neměla, od The DUFF ale autorka udělala určitě pokrok. :)

Recenze - Katastrofa

Název: Katastrofa
Autor: Krystyna Kuhn
Originální název: Die Katastrophe
Série: Údolí, Sezóna 1 (#2)
Nakladatelství: Deus 2012

Údolí je pořád tajemné a nebezpečné, na Grace College se stále dějí zvláštní věci. Parta osmi přátel opět podniká něco zajímavého, zakázaného a nebezpečného.

V prvním díle jsme odhalili, co si sebou na Grace College za tajemství přivezli sourozenci Julia a Robert. Jistě si pamatujete na Juliinu spolubydlící Katie. Korejku, která má ráda nebezpečí, miluje adrenalin a vzrušení. I ona si na Grace přivezla tajemství, které nikdo nemá vědět. Druhý díl série Údolí se zaměřuje právě na Katie. Katie něco táhne na vrch Ghost, který se tyčí nad údolím, ve kterém leží Grace College. Naše známá z prvního dílu, se vydá na nebezpečnou a zakázanou cestu na vrchol ledovce Ghost. Čeká je spousta útrap a úskalí, která musí překonat, pokud chtějí cestu na vrchol přežít.

Příběh je opět vyprávěn ze třetí osoby. Nejvíce se kniha zaměřuje na Katie, jsou však kapitoly, ve kterých figuruje i Julia. Katie je postava, která má velmi zajímavý charakter. Není sobecká, ale občas k tomu nemá daleko, jenom si tak lehce někoho nepustí k tělu. Její život je velmi zajímavý a v podstatě už ze začátku vám Katie prozradí, jaké je její tajemství, ale věřte, že to není všechno, Katie vás překvapí.

Vedle našich "starých známých" pošuka Benjamina, uzavřeného Chrise, se v příběhu objevují další postavy. Paul Foster, syn docenta na Grace College - se kterým nemá Katie dobrý vztah, nebo Anna, bez které by se  se do cíle své cesty v žádném případě nedostali.

Jednoduše, druhý díl je mnohem akčnější, než díl první. Od začátku se v knize něco děje. O první polovině prvního dílu jsem řekla, že je to pouze takový úvod do celé série. Myslím, že jsem měla pravdu. Už od začátku Katastrofy je kniha nabitá akcí a neočekávanými zvraty. Nevíte na čem jste a co se bude díl na v další kapitole, ne-li hned na další straně. V průběhu celé knihy se příběh několikrát pořádně zamotá a vám nezbude nic jiného, než čekat, jestli se autorka nad svými čtenáři slituje a prozradí jím nějaké tajemství, které si pro ně připravila. Ale za každou odpověď na otázku, se na vás sesype několik otázek dalších a jste opět tam, kde jste byli.

Kniha je moc dobře přeložená. Autorka má svůj ojedinělý styl, který mi sice příliš nesedí, ale bezvadně se hodí k atmosféře knihy. Krátké, úderné věty, které bezvadně dokreslují děsivou atmosféru příběhu.

Kniha nebyla v žádném případě dokonalá. Sice jsem v ní nenašla nějaké výrazné nedostatky a chyby. Přesto  však knížce nemůžu dát plný počet. Celkové hodnocení 4*, je však pořád velmi dobré a zasloužené. Konec byl opět takový, jako v prvním díle. Naprosto vystřelil přímo do třetího dílu. Ten v českém překladu zatím nevyšel, a nenašla jsem info o jeho připravování.

Knihu si můžete koupit na stránkách eshopu knihcentrum.cz

Recenze - Rudá jako rubín

Název: Rudá jako rubín

Autor: Kerstin Gier

Originální název: Rubinrot

Série: Drahokamy (#1)

Nakladatelství: CooBoo (2012)

Rodina Gwendolyn Shepardové je všechno, jenom ne normální. Žijí v obrovském domě se několika patry a spoustou místností. A hlavně se zvláštními geny. Gwendolinina rodina dokáže cestovat časem. Neumí to každý člen rodiny, ten „vyvolený“ byl určen již před spoustou let. Nikdo ovšem neočekává, že gen v rodině Shepardových má Gwendolyn. K cestování časem je učena její sestřenice Charlotte. Charlotte se učí šermovat, studuje cizí jazyky, bere hodiny tance, musí se naučit, jak se schválně chovat v minulosti. Každým okamžikem Charlotte, její matka a babička čekají, až se jí udělá nevolno a začne trpět závratěmi – což konečně bude následovat prvním skokem v čase. Nikdo ale nečeká, že závratěmi bude trpět právě Gwendolyn.

A když se Gwendolyn najednou objeví v ulici, ve které celý život bydlí, hned ví, že je něco špatně. Skočila v čase – do minulosti. Stojí v naprosto stejně ulici, kterou moc dobře zná, ale o bůh ví kolik let v minulosti. Bohužel, neví, v jaké době se ocitla. Než se stihne rozkoukat, skočí v čase zpět. A všechno v rodině Shepardových je najednou vzhůru nohama. Gwendolyn se musí urychleně dozvědět co může o cestování v čase, aby se nezranila, nebo něco horšího.

Kniha, na kterou jsem čekala dlouho. Když jsem si ji konečně koupila, byla jsem nadšená, trvalo mi však docela dlouho, než jsem se k ní dostala – však už čekáme na překlad třetího dílu. Německá autorka Kerstin Gierová je v Německu známým jménem. Proslavila se díky románům pro ženy, nás se od Kerstin začala vydávat její young adult série – Láska nezná čas. Vyšly od ní v českém překladu i další knihy – právě zmíněné romány, např. Mafie matek, Každé řešení má svůj problém, atd.

Příběh s poutavým podtitulem „Láska nezná čas“ zaujme nejednu slečnu a jakoukoli romantickou duši. Kniha však není jenom o lásce. Kniha, která v sobě spojila přátelství, romantiku, dobrodružství i napětí.

Téma cestování časem není nic nového, co se v našich oblíbených knihách objevuje. Celkový koncept cestování však Kerstin vychytala. Má všechno dobře promyšlené. První díl položil spoustu otázek a velká většina jich zůstala nezodpovězená. Velké odhalení zajisté přijde až s dalšími díly.

Gwendolyn je hrdinka, kterou jsem si oblíbila od první věty – což se mi často nestává. Není to žádná namyšlená nanynka, která se zajímá jen o to, jestli má dokonale nalakované nehty, jestli náhodou nemá rozmazané oční linky. Tak to vůbec není. Se svou nejlepší kamarádkou Leslie si užívají života. Líbí se jim kluci, prozkoumávají Gwendolynin obrovský dům, který je plný tajemství a tajných koutů.

Gwendolyn ale potřebuje někoho, kdo se stane jejím objektem lásky. A na scéně se objevuje Gideon. Je starší než Gwendolyn, proto se u něj jeho časo-cestovací gen objevil již před nějakou chvílí. Poslední si všímám, že mužské hlavní postavy mě příliš neokouzlily. Gideon není výjimkou. Je moc příjemnou postavou, která perfektně doplňovala knihu.

Je nutno zmínit moc dobrý překlad od nám dobře známé Terky Peckové. Překlad je bez chyby. V textu jsem nenarazila na zvláštně postavené věty ani podivná slova. A nedá mi to.. musím zmínit obálku. Nejprve jsem se zarazila nad růžovou. Na první pohled se mi obálka nelíbila, ale nakonec jsem jí přišla na chuť a v knihovničce vypadá moc pěkně. 

Když teď, při psaní recenze, zpětně nad knihou přemýšlím, říkám si, jak je možné, že i přes to, že se v ní v podstatě nic nedělo,  je tak úžasná. Autorka si moc dobře připravila půdu. Nejenom, že je kniha plná výše zmíněných nezodpovězených otázek, ale končí tak otevřeným koncem, že vám zaručuji, že si budete POTŘEBOVAT přečíst další díl!

Knize dávám 4*. Určitě by kniha měla i na plný počet, ale jelikož podle recenzí je druhý díl ještě lepší, pěkně si tu poslední ušetřím pro další díl.

Recenze - Loď mezi hvězdami

Název: Loď mezi hvězdami

Autor: Beth Revis

Originální název: Across the Universe

Série: Vesmír (#1)

Nakladatelství: CooBoo (2012)

Sedmnáctiletá Amy musela podstoupit těžkou zkoušku. Musela se rozhodnout, zda zůstane na Zemi, nebo zda poletí s rodiče v obrovské vesmírné lodi zvané Universum. Universum je loď, která byla vyslána do vesmíru s jediným – ale důležitým – úkolem. Musí se i s pasažéry dostat na novou planetu Centauri, která byla shledána za vhodnou k obývání. Jednu tu jedno ALE. Cesta na Universu trvá 300 let, po tu dobu musí být Amy, její rodiče a další důležitý lidé pro novou planetu zmraženi v kryo komorách. Na Universu život není tak jednoduchá a tak úžasný, jak by se při slovech – plavba vesmírem – mohlo zdát. Na lodi panuje určitý řád. Funguje zde systém „Synů a Otců“. Kdy otec je jakýsi velitel lodi a Syn ho má nahradit, až nebude schopen velet lodi.

Amy se nakonec rozhodla, že na loď nastoupí s rodiči. Je zmražená v kryo komoře, zdají se jí sny, vzpomíná na Zem, na Jasona, když v tom se něco stane.. něco je špatně! Amy se probudí o 50 let dříve. Amy se pozná se Synem, který je na lodi skoro jediný,  který se na ni nedívá skrz prsty. Seznámí se s Otcem a Doktorem, kteří skrývají víc, než je zdrávo. Amy se musí naučit žít na vesmírné lodi, kde je všechno úplně jiné, než na Zemi. Spousta nových zvyků a technologií.

Loď mezi hvězdami je knihou, která se mezi YA knihami vydanými u nás určitě něčím vymyká. Nejde o upíry, vlkodlaky, dokonce ani dystopie. Loď mezi hvězdami se dá nejspíš nejlehčeji zařadit mezi sci-fi. Tím, že autorka zvolila tento žánr možná trochu zariskovala. U nás i na Slovensku jsou čtenáři určitě otevřeni novým možnostem. Naopak mi přijde, že v Americe mají jednoduše rádi stereotyp a cokoli, co vybočuje z řady, je automaticky špatné. Ne v však s touto knihou. Beth Revis to však vychytala. Kniha se v zahraničí stala opravdu populární. Měla velkou propagaci a již se čeká na vydání třetího dílu. Není divu, že si knihy všimlo i české nakladatelství (CooBoo).

Nerada to dělám, vybírat si knihu podle obálky bychom opravdu neměli. V tomto případě však obálka nejde nezmínit. Obálka je úžasná, dokonalá a nezapomenutelná a úžasně se hodí k příběhu. Obálka druhého dílu je stejně tak úžasná. Jak to tak ale bývá, vydavatelé si zase vymysleli něco nového. Obálka třetího dílu už je naprosto jiná a nehodí se tak k prvním dvěma dílům. Můžeme jenom doufat, že se vydavatelství CooBoo podaří vytvořit stejně úžasnou obálku, jako jsou první dvě. Ráda bych zmínila, že v knize najdete i mapu lodi, která je při čtení velkým pomocníkem, můžete si tak snadněji představit, jak je loď orientovaná a uspořádaná. Ach, obálky… to je věčné téma.

Kniha má – mohlo by se zdát – jednoduchý příběh, ale všechno se zamotává každou stranou a každou větou. Proto je velmi přínosné to, že příběh je vyprávěn střídavě po kapitolách z pohledu Amy a z pohledu Syna. Můžeme tak pohlédnout na to, jak život na lodi a vývoj všeho co se děje na lodi vidí oba hlavní protagonisté. Zvrat na vás čeká v každé kapitole a nebudete si ničím jisti. Za toho „špatného“ budete považovat každého. Kniha nabitá napětím, akcí i láskou.

Autorka má úžasný styl. Knihu jsem četla jak v originále, tak teď i v českém překladu. Proto můžu opravdu říct, že překlad je opravdu úžasný, překladatel, pan Eliáš, odvedl opravdu dobrou práci, stejně tak celá redakce. Víte, „xakru“ je opravdu úžasné slovo.

Loď mezi hvězdami není kniha, která je dokonalá. Má své mouchy, to ale nemění nic na tom, že knihu doporučuji všemi deseti. Konec nebyl úplně podle mých představ, ale to rozhodně nepočítám jako zápor knihy. Na další díl se však opravdu těším. Bude těžké, čekat na překlad. Nebo si ji mám přečíst v originále? Těžké rozhodování.

Recenze - Běh o život

Název: Běh o život
Originální název: The Running Man
Autor: Stephen King (Richard Bachman - pseudonym)

Série: ---

Nakladatelství: Beta-Dobrovský 2011

Running man/ Běh o život je knihou, kterou napsal uznávaný spisovatel Stephen King již v roce 1982 pod pseudonymem Richard Bachman. Děj knihy se odehrává v nepříliš vzdálené budoucnosti v roce 2025 v Americe. V dnešním světe vládne nadnárodní společnost podobná totalitnímu režimu, v každém domě u bohatých i chudých je televize zvaná „VéVé“. V televizi v podstatě nonstop běží reality show, ve kterých lidé bojují o svůj život, vydělávají si soutěžemi peníze, pro své nemocné rodiny..

Benjamin Richards se musí přihlásit do výběr na reality show, protože už dlouho neměl stálou práci, má manželku, která musí na živobytí své rodiny vydělávat vlastním tělem. Ale celé tohle martýrium musí podstoupit kvůli své malé dcerce, která má chřipku a už neexistují řádní doktoři a léky jsou příliš drahé. Richards je po složitých a dlouhých testech vybrán pro nejnáročnější a snad nejsledovanější reality-show „Běžec“. Vybraný soutěžící se „vypuštěn“ s několika hodinovým náskokem a potom se z něj stává „lovná zvěř“ musí se skrývat a utíkat před bandou lovců. Ale odměna je lákavá. Za každou hodinu dostane jeho rodina 100 dolarů, pokud vydrží celých 30 dní, dostane odměnu 1 miliardu dolarů.

Ještě než se dostaneme k samotné knize, je nutno podotknout, že v roce 1990 byl natočený film na motivy této Kingovy knihy se slavným Arniem Schwarzennegerem v hlavní roli. Jak se sám Stephen King nechal slyšet, filmu nikdy na chuť nepřišel. A není se čemu divit. Film se absolutně vymyká všemu o čem kniha Running man je. Film je možná vcelku průměrný a dá se na něj koukat, ale nemá nic společného s knihou.
Idea s reality-show mohla být v době vydání knihy bombou a velmi zajímavým nápadem. V dnešní době a v minulých letech se knih tak i filmů s tématikou reality-show vyrojila velká spousta. Z knih například Battle Royale, Hunger Games. Z filmů například filmové zpracování Battle Royale i Hunger Games či film Aréna s Kellanem Lutzem v hlavní roli. Je možné, že by se BT a HG lehce inspirovali u Kinga?:) I kdyby, já s tím nemám žádný problém, v dnešní době je už těžké napsat něco originálního.

Jak je již  Kinga zvykem, osudy svých postav propracoval do nejmenšího detailu. Stejně tak charaktery svých postav. Často sledujeme myšlenkové pochody Richardse, když utíká před lovci ale stále nezapomíná na svou manželku a nemocnou dcerku. A sám Richards je velmi zvláštní postavou se zajímavým charakterem.
Autor na nic příliš nečeká, nepřipravil si pro náš žádný dlouhý úvod ani zdlouhavé představování a se vším důležitý se seznamujeme v průběhu knihy.

Kdo již má nějakou zkušenost s mistrem hororu Kingem, je zvyklý na dlouhé, rozsáhlé knihy čítající až 1000 stran. Běh o život má však pouhých 200 stran a proto má vše opravdu rychlý spád a nejsme zatěžování zbytečnými popisy. Tentokrát ani nepůjde o žádná tajemná monstra, vraždící klauny ani mysteriozní, ne. Jde spíš o knihu dystopického/sci-fi žánru.

Idea smrti v přímém přenosu je lehce děsivá, ale v dnešním světě asi není nic takového nereálné. Tato představa mně nutí přemýšlet nad tím, kde my budeme za 13 let v roce 2025, v době, kdy se odehrává kniha Běh o život. 

Knížku určitě doporučuji všem fanouškům Stephena Kinga, ale i těm, kteří od mistra ještě neměli možnost nic přečíst. Kniha mně nadchla, a opět mně udivilo, s jakou troškou dokáže King naložit, z jaké jednoduché situace dokáže napsat bezvadnou a chytlavou knihu. Takže určitě - znovu - doporučuji! Vážení, když už nic jiného, ten konec opravdu stojí za to!

Recenze - Temné vize 2, Posedlost

Název: Posedlost
Autor: L. J. Smith
Originální název: Dark Vision 2, The Possessed
Série: Temné vize (2. díl)
Nakladatelství: Fragment

Když se řekne jméno L. J. Smith, většině čtenářů YA či nadpřirozených knih se vybaví její ne příliš opěvovaná knižní série Upíří deníky. Na tuto sérii si přečtete spíše záporné recenze. To však není série Temné vize.

V prvním díle série se skupina 5-ti teenagerů dostala do Zetesova institutu, kam byli přijati kvůli jejich schopnostem, které se vymykají běžnému chápání. Jsou naprosto odlišní než my.

Druhý díl této série přímo navazuje na první díl Odhalení. Pět teenagerů - Kaitlyn, Gabriel, Lewis, Anna a Rob utíkají ze Zetesova institutu, ve kterém jim hrozí nebezpečí. Jsou svázání telepatickou sítí - kvůli Gabrielovi, jemu i všem ostatním, ubližoval Zetesův křišťál. Během cesty je potkávají strasti a útrapy, se kterými si musí poradit a musí pořád držet spolu.Z domu pana Z. museli vyrazit jenom s tím nejnutnějším, v ukradeném autě a pouze s plánem. Jejich cílem je bílý dům, který společně vídají ve snu.. v patách mají pana Zetese.

Zatímco první díl se odehrává v institutu, či ve škole, děj druhého dílu je více "v pohybu". Postavy cestují a nezdržují se delší dobu na jednom místě. Kniha je psaná jednoduše. Plyne stranu za stránkou, a tím, jak je v opravdu malém formátu řádky ubíhají neuvěřitelně rychle, i když se nejedná o literární skvost. Pokud hledáte knihu, u které byste si mohli odpočinout po náročném dni ve škole, či starší v práci, můžete sáhnout právě po Temných vizích.

Kniha je opět vyprávěná střídavě z první osoby - Kaitlyn - která má věštecké schopnosti a Gabriela - médium. Postavy se během druhého dílu pořád vyvíjí a na konci knihy je jejich charakter opět vyvinutý a jejich povaha opět vykreslená jinak než na začátku série.

I přes to, že kniha je napínavá, je naprosto předvídatelná a i po otevřeném konci je jasné, jak to celé nakonec dopadne, ale u knih tohoto typu se to opravdu dalo předpokládat. A nečekám, že nás autorka překvapí! I přes temnou stránku knihy je příběh nabitý romantikou. A jak je autorčiným zvykem, opět na nás vykukuje milostný trojúhelník. Upíří deníky - Elena, Stefan, Damon. Tajný kruh - Cassie, Diana, Adam. A "naše" Temné vize - Kaitlyn, Rob, Gabriel. A věřte tomu, když je milostný trojúhelník v každé knize, po čase to začne být opravdu otravné.

I přes to, že kniha je opravdu jednoduchá, její zajímavost a poutavost se jí nedá odepřít. Pokud tedy nehledáte knížku na vysoké literární úrovni, Temné vize pro vás mohou být příjemnou volbou! :-)

recenze původně publikována na bookfan.eu