17. 10. 2012

Recenze - Dva krůčky po mokrém písku


Název: Dva krůčky po mokrém písku
Autor: Anne-Dauphine Julliand
Originální název: Deus Petits Pas Sur Les Sable Mouillé 
Nakladatelství: Motto (2012)
Série: -----

Metachromatická leukodystrofie.  Jedná se o degenerativní onemocnění. Nemoc se projevuje v 1 - 2 letech dítěte poruchou chůze. Následně pokračuje celkovou ztrátou motoriky těla. Dítě nedokáže už samo vstát, chodit, později ani sedět. Následuje slepota, nebo poruchy příjmu potravy. Kvůli této těžké nemoci dochází ke stavům, kdy je dítě v silné křeči, která je pro něj velmi bolestivá. Po nějaké době je pro dítě těžké i jakýkoli pohyb s ním. Většina pacientů umírá 2 – 4 roky po diagnóze.

Anne-Dauphine Julliand žije se svým manželem Loïc-em, čtyřletým synem Gaspardem, dvouletou dcerou Thaïs a nenarozeným miminkem v Paříži. Žijí naprosto ničím nerušeným životem, užívají si sami sebe, jako rodina se naprosto milují. Jejich klid je však jednoho dne narušen. Anne si všimne, že malá dcerka Thaïs při chůzi podivně vytáčí nožičku. Rodiče si myslí, že je to tím, že začala pozdě chodit, že se všechno spraví. Po složitých testech se však Anne a Loïc dozví zdrcující zprávu. Thaïs je nemocná a neexistuje léčba. A nebudeme si nic nalhávat, kniha opravdu nekončí happy-endem.

Když se Anne s manželem dozvěděli, že je jejich dcera nemocná, byla to pro ně neskutečně zdrcující zpráva, ale když se dozvěděli, že je možnost, že nemocné bude i jejich nenarozené dítě, byla to pro ně rána. Malé Thaïs slíbili, že ji budou milovat až do jejích posledních dnů, bude mít to nejkrásnější dětství, jaké vůbec může mít, ochrání jí před vším zlým. Nemoc se však šíří rychleji a rychleji. Bojí se i o Thaïs i o nenarozené miminko.

Co může být pro matku horší, než pozorovat utrpení vlastního dítěte? Vědět, že jenom čekáte na dobu, kdy zemře? Pozorovat, jak jej postupně opouštějí  životní funkce, pozorovat, jak chřadne. Anne si nemohla užívat dětství její dcery jako každý jiný rodič. Thaïs strávila polovinu svého života v nemocnici, nebo v karanténě, protože byla příliš velká možnost, že se něčím nakazí – byť jenom rýmou, což by bylo v jejím stavu moc špatné.

Dceřina nemoc však netrápí jenom Anne a Loïc-e. I Gaspard, Thaïs-in bratr si moc dobře uvědomuje, jak vážně na tom jeho sestra je. Chybí mu, že si s ní nemůže hrát. Když byla nemoc ještě na začátku, kdy Thaïs zradila „pouze“ schopnost udržet se v sedě, a hráli si spolu, Thaïs upadla, protože jí nemoc nedovolila, aby se sama udržela v sedě. Gaspard chápal, že je to kvůli nemoci, ale Anne obviňovala Gasparda, že na sestru nedává pozor. Jak ale může 4-letý chlapec něco takového zvládat?

Příběh Thaïs není pouze smýšleným příběhem. Je to skutečný příběh, skutečný život. Její matka Anne opravdu žije se svou rodinou v Paříži. Pracuje jako francouzská novinářka. Příběh o posledních měsících života své dcery začala psát kvůli tomu, aby její syn Arthur, který se narodil rok po smrti své sestřičky Thaïs o své sestře něco dozvěděl. Její rodina ji však přesvědčila k tomu, aby knihu vydala. Kniha zažila úspěch! Prodalo se 120 000 výtisků této knihy. Anne za ní dokonce získala cenu Paroles de Patients.

 Ano, kniha opravdu nekončí šťastně. Je v ní spousta srdcervoucích a občas až klišoidních vět. Tohle je ale jedna z těch knih, kde o nic takového nejde. I kdyby se jedna věta opakovala na každé straně, bylo by vám to jedno. Jde o knihu, která vás dožene k slzám, budete vědět, co vás na konci čeká, ale přesto budete chtít číst dál. Budete se chtít co nejrychleji dostat na konec. Možná proto, že doufáte, že se stane zázrak, nebo jenom proto, abyste konečně skončili trápení té malé holčičky. 

Není to kniha pro každého. Pro někoho to bude kniha naprosto zbytečná a bude ji číst s pocitem naprosté lhostejnosti. Já jsem ji ale četla s pocitem strašně lítosti a zároveň plna obdivu k malé princezničce Thaïs. Kniha naprosto odlišná od všeho, co můžete na mém blogu najít. Příběh však neskutečný. Ne však výjimečný, či ojedinělý. Nemoci, ztráty, smrt.. nás provází životem a jsou jeho nedílnou součástí.

Moje konečné hodnocení je samozřejmě 5*. Tentokrát to však není hodnocení stylu knihy, psaní.. ale jsou to hvězdy pro Thaïs.
Knihu si můžete objednat na stránkách Martinus.cz
Můj dík za poskytnutí recenzního výtisku patří e-shopu Martinus.cz

3 komentáře:

  1. pořád po té knížce pokukuju, protože mě okouzlila obálkou a kolegyně v práci o ní mluvily se slzami v očích, musím se přiznat, že ty se mi objevily už při čtení tvé recenze, takže to pro mě nebude lehké čtení, ale určitě si chci tenhle příběh přečíst

    OdpovědětVymazat
  2. Vážně krásná a dojemná recenze. :) Dva krůčky po mokrém písku si chci vážně přečíst.

    OdpovědětVymazat
  3. Niekedy si rada prečítam takéto knihy, práve také, ktoré ma opäť a zas privedú nohami rovno na zem. Som rada, že sa aj ´vážnej´ literatúre niekto venuje, u mňa plus :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Vaše komentáře! Každý mě potěší a vždy se snažím odpovídat.