11. 10. 2012

Recenze - Hra


Název: Hra
Autor: Krystyna Kuhn
Série: Údolí
Nakladatelství: Deus (2011)

Julia a Robert Frostovi přijíždí s malým zpožděním na prestižní vysokou školu Grace College, která leží v odlehlém kanadském údolí. Kampus školy je obehnán lesem, který má spoustu zakázaných oblastí, budovami univerzity se tyčí ledovec s příhodným jménem Ghost a při výhledu z okna studenti uvidí jezero, ve kterém je přísný zákaz koupání. Snad každé místo na škole oplývá legendami a hrůzostrašnými povídačkami, které se šíří mezi studenty i docenty.

Julia a Robert si sebou přivezli tajemství, tajemství, které na které nesmí nikdo přijít. S ošklivou minulostí však nejsou na Grace College jediní. Každý ze studentů má tajemství, které si pečlivě střeží. A nic na škole nebude lehké a když se po tajném večírku začne pohřešovat spolužačka Angela, napětí se začíná stupňovat. Celá parta po ní začne pátrat na vlastní pěst, je to jen proto, aby ulehčili práci policistům a vyšetřovatelům? Nebo mají strach o spolužačku? Nebo se jenom snaží, aby jejich tajemství tajemstvími zůstala?

Julia jako, jako hlavní postava, mě první polovinu knihu neskutečně iritovala a kdyby to šlo, sáhla bych mezi písmenka a dala jí facku, aby se probrala a přestala tak fňukat. V polovině knihy fakt nastal zlom. I Julia má své tajemství a když vám konečně dovolí nahlédnout do své minulosti, pochopíte, proč se chová jako "fňukna". Juliin bratr Robert je moc zajímavá postava. I jeho poznamenalo rodinné tajemství. Je moc chytrý, nadaný na matematiku, téměř nonstop leží v knihách. Sice v příběhu nedostal moc prostoru, ale doufám, že se to v dalších dílech změní a Robert dostane více prostoru.

V knize je spousta zajímavých postav. Vedle Robert a Julie jsou tu Juliiny spolubydlící Debbie, která nezavře ani na okamžik pusu a nonstop šíří drby i o těch, které vlastně nezná. Rose, která je význačná tím, že má oholenou hlavu, Katie, Korejka, která miluje adrenalin a nebezpečí. Benjamin, kterého neuvidíte bez jeho videokamery. Chris, který si nikoho nepřipouští k tělu. A David. Hodný, David, který si vždycky, v každé situaci zachovává chladnou hlavu. Tahle parta hraje v téhle knize hlavní roli.

První polovina knihy je, stejně jako Julia v první části, jednoduše strašně nudná. První polovina se táhne, četla se mi strašně těžce. První polovina vypadala, jako by byla pouze úvodem do celé série. V podstatě se toho děje hodně, ale zároveň nic. Julia pobíhá po kampusu, neví, co dělat a jak se začlenit do kolektiv. Po první polovině, jako by byl nějaký bod, ve kterém se v celém příběhu něco zlomilo. Autorka ukázala, že celé to počáteční váhání bylo k něčemu dobré. Najednou nevíte, na čem jste a co se bude dít na další straně. Pokud bude číst knihu po večerech, můžete počítat s tím, že vám bude běhat mráz po zádech z některých pasáží, které se v knize vyskytují.

Kniha není špatná. Konec naprosto vystřelil k tomu, že si musím přečíst k tomu, protože pokud chci mít klid a všechno se dozvědět, nic jiného mi nezbude. Ale proto, že se mi první polovina opravdu nečetla dobře a měla jsem s ní problémy, dávám jí pouze 3*. A právě díky konci by si možná kniha zasloužila půlku* navíc, ale to tady bohužel nejde. Musím být trochu přísnější :). 

4 komentáře:

  1. Príjemná recenzia. Tie tajomstvá v školskom kampuse ma navnadili. Celkom sa mi kniha pozdáva, možno po nej aj siahnem.

    Len tak pre zaujímavosť, nezachytila som ako sa ti páčila kniha Pushing the limits. Tak ako? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Trochu se stydím, ale Pushing the Limits jsem nedočetla.
      Ale nebylo to tím, že by mě to nebavilo. Spíš asi byly knihy, které jsem potřebovala přečíst přednostně a určitě se k ní ještě v budoucnu vrátím. :)

      Vymazat
    2. Nevadí. Snáď niekedy. :)

      Vymazat
  2. zajimave take si zkusim precist...take mam problem ze knihy mi prvni pulku pripadaji nudne :(

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Vaše komentáře! Každý mě potěší a vždy se snažím odpovídat.