NEJemotivnější knihy roku 2012

Už se pomalu blížíme do finále a rok 2012 necháme konečně za sebou. Pro dnešek to jsou nejemotivnější knihy. Za rok 2012 jsem určitě četla spoustu emotivních knih. Ať už jsem u nich smáčela stránky slzami smíchu, nebo pláče. Tak doufám, že si článek užijete. 

Kniha Far From You od Lisy Schroeder si tu určitě zaslouží být. Alici zemřela maminka a žije s otcem a jeho novou manželkou. Narodí se jim dítě a Alice se tak stane velkou sestrou, moc se jí to nelíbí, ale co může dělat? Je to její jediná rodina. Kniha ve verších, které určitě pomáhají tomu, že je kniha tak neskutečně dojemná a nabitá emocemi. Far From You je příběh, který přečtete na jeden zátah, protože jeho kouskování by vás asi zabilo. Konec byl tak neskutečně emočně vypjatý, že jsem měla pocit, že ho asi nepřežiju. 

Inheritance od Christophera Paoliniho je kniha, na kterou myslím snad každý den. A to se mi opravdu často nestává. Konec mé snad nejoblíbenější série. Odkaz dračích jezdců. Tohle je konec. Opravdu konec. Už nebudou další příběhy o Eragonovi, Safiře, Nasuadě, Aryii.. a o dalších. Tuhle neskutečnou snad sedmi-set stránkovou knihu jsem přečetla za dvě noci. Když jsem Inheritance kolem třetí hodiny v noci dočetla, ležela jsem v posteli a málem mi vytekl mozek z hlavy, jak jsem strašně brečela. Paolinimu nikdy v životě neodpustím ten konec. 

Spoutáni magií a Poslední oběť jsou knihy ze série Vampýrská akademie od Richelle Mead. Série ve které je každý díl úplně stejný co se týče překvapivých a citově vypjatých situací - ve všem šesti dílech jich je plno. Jak u Spoutání magií i u Poslední oběti jsem si rvala vlasy snad při každé kapitole. Ať už to bylo kvůli strachu o postavy, nebo u zvratů takového rázu, že byste si je snad ani vymyslet nemohli.

The Fault In Our Stars od John Greena. Už když si přečtete alespo první větu anotace a víte, že kniha bude na city opravdu velký nápor. Ve 13 letech Hazel diagnostikovali rakovinu štítné žlázy... Není už tohle dost vypovídající? Ano, na rakovinu denně umírá spousta lidí - bohužel:( - ale v této knize. Když se do něčeho pustí John Green, asi to vážně stojí za to. I když je tohle jeho jediná kniha, kterou jsem četla, hned jsem poznala, že autor má neskutečný a neotřelý styl psaní. Ano, neskutečně jsem řvala, opravdu řvala už od poloviny a dokonce jsem se bála číst dál, i když jsem věděla, co mě čeká. Proboha, pokud jste knihu nečetli, těšte se, vyjde v českém překladu! A ještě taková jedna maličkost. Průměrně hodnocení mých přátel na GR u této knihy je 4,91 z 5! Celkové hodnocení 4,55 z 5!!

Můžu mezi nejemotivnější knihy zařadit knih Padesát odstínů šedi? Jsou vraždící sklony příhodnou emocí, abych ji sem zařadila? Ano, byla jsem si jistá, že Anastasii asi doopravdy zabiju! Takhle jsem se u knihy už dlouho nerozčilovala. Pokud ještě někdy uvidím slovní spojení "vnitřní bohyně" přísahám, že někomu omlátím Fifty Shades o hlavu!

V poslední řadě bych ráda zmínila knihy, které nebudu rozepisovat každou zvlášť, protože mají společnou jednu věc. Prskala jsem smíchy po zdi, když jsem je četla. Babe in Boyland od Jody Gehrman. Dokážete udržet tajemství? od Sophie Kinselly. Jak začíná láska od naší milé Meg Cabot. A nakonec A Midsummer'S Nightmare od Kody Keplinger. 

Tak, jsem zvědavá na vaše seznamy. 

A zítra naposledy! Největší překvapení roku 2012