Blog tour - Autoři jsou také jen čtenáři

Tak dnes přišla řada na mě s v česko-slovenském blog tour:) Musím říct, že Kath to vymyslela skvěle! :)

Předem říkám, že můj článek bude asi.. poměrně dlouhý:)

Nebudeme to nijak zdržovat :) A jaká byla moje otázka?

Máte při psaní nějaké speciální rituály, či zvyky?

JILL HATHAWAY | DĚSIVÉ SPLYNUTÍ – OČIMA VRAHA | SLIDE (#1) | FRAGMENT 2012 | vyšlo

Nemám žádné speciální rituály, což dělá psaní krásným, protože když přijde na psaní, jsem naprosto flexibilní. Ale moje oblíbené místo je pekárna s názvem Panera. Také mám ráda knihovnu. Když píšu, potřebuji, aby bylo ticho, nebo poslouchám jednu písničku pořád dokola, takže se můžu dostat do správné nálady, nesmím se ale soustředit na text. Také obvykle píšu v krátkých úsecích, kdy napíšu tak 1000 slov. Obvykle takto píšu 2 až 3 denně.

KENDARE BLAKE | ANNA KRVÍ ODĚNÁ |(ANNA #1) | BARONET 2013 | vyjde v lednu 2013

Nemám žádné návyky když jde o psaní. Snad kromě samotného odkládání. Dělám všechno ostatní a nakonec se přeci jen dostanu k psaní.

KEVIN HEARNE | PROHNANÝ | KRONIKY ŽELEZNÉHO DRUIDA (#1) | LASER-BOOKS 2012 | vyšlo

Mám jednu speciální rutinu: když píšu akční scény, poslouchám rychlý metal. Jelikož nejsem násilný člověk, potřebuji se dostat do té správné nálady, když mám o násilí psát – a vzteklá hudba pomáhá. Kromě toho žádné zvyky nedodržuji. Můžu psát v úplném tichu, v hluku a v podstatě kdekoli.

KRISTEN SIMMONS | ARTICLE 5 | ARTICLE 5 (#1) | FOR TEEN 2012 | nechystá se

Téměř vždy si vařím šálek čaje – obvyklé zelený čaj – potom můžu v klidu psát. Než začnu psát, vždy si přečtu práci z předchozího dne, udělám rychlé opravy nebo krátké přepisy, teprve potom můžu začít s něčím novým.

ROSAMUND LUPTON | SESTRA | KNIŽNÍ KLUB 2012 | vyšlo

Miluju když mám při psaní kávu a okolo mě spoustu lidí. V mé oblíbené kavárně mně číšnice nechají psát i několik hodin.

KATIE KACVINSKY | AWAKEN | AWAKEN (#1) | HOUGHTON MIFFLIN BOOKS FOR CHILDER 2011 | nechystá se

Před tím, než si sednu ke psaní, pověsí se hlavou dolů, visím takto tři minuty a prozpěvuju si o tom, jakou úžasnou story napíšu. Dobře, žertuju. Nemám  žádné divné rituály. Psaní je jako jídlo, nebo dýchání – pro mě naprosto přirozené. Když mám nějaký blok, jdu si zaběhat a poslouchám hudbu, nebo si přečtu knihu od nějakého z mých oblíbených autorů.

MARIE LU | LEGEND | LEGEND (#1) | COOBOO 2013 | vyjde

Mám ráda, když můžu psát ráno, ještě před polednem. Jsem ranní ptáče, proto se mi v noci moc dobře nepíše. Také musím mít puštěnou hudbu, ale pouze bez textu!

MEAGAN SPOONER | SKYLARK | SKYLARK (#1) | COOBOO 2013 | vyjde

Když jsem udělala tu změnu, kdy se ze mě jako z aspirujícího spisovatel stal publikující autor, přišla jsem rychle na jednu věc: musíš být schopná psát kdekoli! Můžu spát ve tmě, hned jak se ráno probudím, uprostřed noci, u svého stolu, v letadle, na mém iPhonu, v čekárně, na lodi uprostřed oceánu.. Během psaní SKYLARK-u jsem toto musela řešit každý den, na ničem nezáleželo.. a toto znamená být flexibilní, když se jedná o psaní.
ALE, jen proto, že MŮŽU psát kdekoli to neznamená, že všechna prostřední jsou stejná. Opravdu preferuji, když můžu psát u svého stolu, na svém vlastním počítači a ve své vlastní kanceláři. Moje kočka obvykle spí vedle mého počítače a dělá mi společnost. Obvykle u sebe mám něco k pití, nezáleží na tom, jestli je to limonáda, čaj, voda... Myslím, že kdybych měla vybrat JEDNU věc, kterou při psaní opravdu potřebuji, je samota. Je pro mně těžké psát, když mám okolo sebe spoustu lidí. Mám ráda klid a ticho.

STACEY KADE | THE GHOST AND THE GOTH | THE GHOST AND THE GOTH (#1) | HYPERION BOOK CH 2010 | nechystá se

Nemám žádné rituály spojené s psaní. Přes ty roky jsem se naučila psát kdekoli. Nicméně, ráda při psaní poslouchá hudbu, obvykle je to playlist, který si sama vytvořím, nebo písničky které mi připomínají emoce ve scéně na které právě pracuji. Raději než doma píšu v kavárnách, nebo knihkupectvích. Doma je pro mě moc jednoduché nechat se rozptýlit.

JENNIFER BOSWORTH | STRUCK | STRUCK (#1) | FARRAR, STRAUS AND GIROUX BYR 2012 | nechystá se

Před tím, než vyšlo Struck jsem si ráno vždy uvařila kávu, pořádnou černou a nabuzující a pustila se do práce. Ale když kniha vyšla, byla jsem tak zaneprázdněná, že moje obvyklá rutina se rozpadla v prach. Teď prostě píšu jenom když je čas, místo toho, abych psala kdy se mi chce a kdy je pro to perfektní doma. Stala jsem se *otřesení* flexibilní.

RANSOM RIGGS | SIROTČINEC SLEČNY PEREGRINOVÉ PRO PODIVNÉ DĚTI | SLEČNA PEREGRINOVÁ (#1) | JOTA 2012 | vyšlo

Mám dlouhý seznam věcí, které musí být tak jak chci, během psaní. Potřebuji klid a často používám sluchátka, která odbourávají hluk – i v tiché místnosti. Když pracuji na základní myšlence knihy, přemýšlím o ní,  tak poslouchám hudbu. Ale žádné texty, pouze instrumentální. Mám rád, když první věc, kterou ráno udělám, je psaní – když jediná věc v mém žaludku je káva. Mám problémy s psaním v noci. Jak se zdá, můj mozek se vypíná kolem 10. hodiny večer. Během dne chodím na dlouhé procházky, abych si dal pauzu od psaní. Opravdu nemůžu psát více jak hodinu v kuse bez toho, aniž by udělal nějaký větší pohyb, nebo fyzického.. nebo aniž bych vypil více kávy.

WENDY HIGGINS | SWEET EVIL | THE SWEET TRILOGY (#1) | HARPERTEEN 2012 | nechystá se

Nechám se snadno rozptýlit zvuky a pohyby, proto potřebuji být v tichu a sama, když chci psát. Nemůžu psát v kavárnách, jak to dělá mnoho autorů. Nejlépe se mi píše v posteli – haha. V posteli, kde mám okolo sebe spoustu polštářů a na klíně svůj laptop, se cítím pohodlně.

ALEX ADAMS | BÍLÝ KŮŇ | DOMINO 2012 | vyjde

Nikdy jsem nebyla na žádné zvláštní rituály, co se psaní týče. Vždycky jsem potřebovala šálek čaje, nebo kávy. Sedávala jsem u svého stolu, přičemž jsem  měla hrnek v rukou.. Ale když se mi narodilo dítě, všechno se změnilo.  Teď píšu kdekoli a kdykoli můžu – obvykle na gauči s laptopem, zatímco moje dcerka spí. Nejsem moc dobrá v tom být divný a výstřední autor.

GWEN HAYES | DNEM I NOCÍ | DNEM I NOCÍ (#1) | BARONET 2012 | vyšlo

Když se se šálkem kávy „chystám ke psaní“, často poslouchám playlist, který mi připomíná mé postavy, místo, kde se kniha odehrává či příběh a otevřu si karetní hru Solitaire. Z nějakého důvodu, mi hraní Solitaire opravdu pomáhá dostávat ze sebe kreativní nápady. Když jsem na psaní připravená, vypnu hudbu, protože texty mně rozptylují. Ale Solitaire nechávám otevřený. Chvilku píšu, chvilku hraju, chvilku píšu, atd.. Zkoušela jsem psát např. v kavárnách, ale to by znamenalo dát si na sebe nějaké „slušné oblečení“, ale když já mám tak ráda svoje pyžamové kalhoty.

JODY GEHRMAN | BABE IN BOYLAND | DIAL 2011

Mám pár rituálů. Nejdříve.. musím mít u sebe blízko šálek kávy, nebo čaje. Pomáhá to k „proudění slov“. Objevila jsem místo, kde se krmí kolibříci – přímo za mým oknem. Jejich pozorování miluju. Inspirují mně, ale musím si dávat pozor, aby se jimi nezabývala až příliš.. mohlo by se to odrazit v mé knize a ta by potom působila „staře“. Také ráda poslouchám zvuky z přírody: zurčení potoků, vlny v oceánu a vodopády – ty jsou mé oblíbené. Obvykle si také předříkávám nahlas dialogy mezi postavami. Někteří lidé říkají, že když píšu, jsem jak posedlá ďáblem.

LISA SCHROEDER | FAR FROM YOU | SIMON PULSE 2008

Nejlépe se mi píše doma u mého stolu, obvykle ráno s šálkem čaje. Občas si pouštím hudbu, která my mně mohla inspirovat k tomu, jak vyjádřit příběh, který chci napsat, ale občas zafunguje lépe ticho. Vlastně, žádné speciální zvyky nemám.. prostě jen to, co cítím v daný moment, je správné. Oh, vlastně jeden možná divný zvyk.. Když píšu, jsem vždycky naboso, při psaní nemám ráda ani boty ani ponožky.

JODI MEADOWS | INCARNATE | NEW SOUL (#1) | KATHERINE TEGEN BOOKS 2012 | nechystá se

Velmi se snažím nemít žádné rituály, nebo zvyky. Co když jednoho dne nebudu už moct pít kávu? Nebo, co když psát v letadle, ale budu potřebovat  abych měla zapálené své oblíbené svíčky? Nemyslím si, že v letadle mají rádi svíčky. Jediná věc, kterou potřebuji, je sklenice vody, ale kvůli té se necítím špatně, všichni potřebují vodu.

JEANNE RYAN | NERVE | DIAL BOOKS 2012 | nechystá se

Mým hlavním rituálem je to, že musím jít psát ven. Když se snažím psát doma, rozptylují mě všechny ty věci, které jsou potřeba udělat. Je mnohem jednodušší ignorovat nepořádek doma, když jste pryč. :) Můj typický scénář - píšu od 10-ti dopoledne do 2 odpoledne v místní kavárně, při usrkávání latté bez cukru. Když se mi blíží uzávěrka, chodím ven psát na pár hodin i večer. 

MICHELLE MADOW | REMEMBRANCE | TRASCEND TIME SAGA (#1) | DREAMSCAPE PUBLISHING 2011 | nechystá se

Ráda píšu odpoledne, a MUSÍM být někde doma, kde je pohodlí, buď na posteli, nebo na skládací židli. Párkrát jsem zkoušela psát i u stolu, ale přijde mi, že sedím moc ztuhle a vždycky migruju zpátky do své postele. (Na vysoké jsem vždycky psala úkoly v posteli). A sice opravdu miluji hudbu, ale při psaní musím mít ticho. Také nesnáším vyrušování, protože mě to odvádí z mé psací zóny. Nicméně, po každých 100 slovech, které napíšu, musím zkontrolovat Facebook, což je špatné, já vím, ale je to závislost!

FRANCISCO X. STORK | MARCELO VE SKUTEČNÉM SVĚTĚ | COOBOO 2012 | vyšlo

Nemyslím si, že mám nějaké zvláštní rituály, když přijde na psaní. Protože se živím jako právník a musím pracovat každý den, musím být připravený psát kdykoli a kdekoli. Vstávám velmi brzy (asi okolo čtvrté ráno) a píšu. Při psaní piju kafe. Ale musí ho být to správné množství. Příliš málo kávy nefunguje a když je jí až příliš začínám být ze všeho nervózní.

MEGAN CREWE | TAK PADNE NÁŠ SVĚT | TAK PADNE NÁŠ SVĚT (#1) | EGMONT 2012 | vyšlo

Když na to přijde, dokážu psát kdekoli, ale nejraději píšu doma ve své kanceláři. Mám speciální židli na psaní. Sedím na ní pouze když pracuji na knize, můžu zavřít dveře a nemusím poslouchat hluk v domě. Pokud není ticho, mám problém se koncentrovat. Nejčastěji píšu ráno a odpoledne.. jelikož nejsem moc "noční člověk" jsem brzy večer unavená. Další rituály: Píšu a opravuji na svém laptopu, na surfování po internetu používám stolní počítač. Udržuje mě to od pokušení brouzdat po blozích a po webu, což je činnost, kterou můžu strávit spoustu času, které bych měla věnovat psaní. 

LAUREN OLIVER | DELIRIUM | DELIRIUM (#1) | COOBOO | vyjde

Vlastně.. "vytrénovala" jsem se, abych dokázala psát bez jakýchkoli rituálů. Můžu psát kdekoli, mohu používat cokoli (pero, počítač, ubrousek jako papír, dokonce i blackberry!) Takto nemám nikdy žádnou omluvu proto, aby nepsala. Jedině, co opravdu potřebuji, je KAFE.

RUTA SEPETYS | BETWEEN SHADES OF GRAY | COOBOO | vyjde

Abych odpověděla, na otázku.. mým hlavním rituálem je to, aby byla emočně spojená se svými postavami. Když zvládnu toto, čtenáři si potom příběh mohou užít mnohem více. Takže, tento můj rituál zabírá čas, protože před psaním přemýšlím nad emocemi v knize.

And please give my warmest personal regards to the Czech readers and bloggers!

Pozdrav od Ruty českým čtenářům a blogerům ! :)

Doufám, že se vám článek líbil ! :) A nezapomeňte na soutěž, která na blogu probíhá, najdete ji ZDE! :)
A nezapomeňte navštívit další blogy! :))